Tlak na růst mezd bude podle analytiků velmi umírněný

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 484 korun na 22.748 Kč. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,2 procenta, což je nejnižší růst od roku 2000. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 1,5 procenta.

Podle statistiků ovlivnilo vývoj platů snížení počtu zaměstnanců, kdy se objem peněz na platy tak rozloží mezi méně pracovníků. Stále navíc podle analytiků platí, že na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců.

"S vyšším růstem mezd nelze počítat ani v dalších čtvrtletích. Ekonomické oživení zůstane pozvolné a růst spotřebitelských cen zůstane pomalý. Firmy budou nadále opatrné se zvyšováním mezd neboť oživení ekonomiky bude stále křehké. Nebude je k tomu nutit ani situace na trhu práce, kde je nyní mnohem větší nabídka pracovních sil, než tomu bylo v minulých letech," uvedl analytik společnosti Citfin Jiří Šimek.

I když má ekonomika podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové nejpomalejší růst mezd již za sebou, rok 2010 ještě bude ve znamení úspor. "Rok 2011 pak bude hlavně ve znamení úspor veřejného sektoru. Tlak na růst mezd bude proto velmi mírný," uvedla.

"Stále ještě vysoká nezaměstnanost a slabé oživení ekonomiky škrtí růst mezd. V letošním roce očekáváme růst průměrné mzdy okolo dvou procent," uvedla i analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Zároveň upozornila, že domácnosti budou muset letos pečlivě kontrolovat své výdaje, protože průměrná mzda roste zásluhou klesajícího počtu zaměstnanců a objem vyplacených mezd klesá.

"Další čtvrtletí budou z pohledu vývoje nominálních mezd podobné. Vyšší inflace však srazí reálný růst mezd k nule," odhadl také analytik ČSOB Petr Dufek.

Otázkou podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška zůstává, kolika procentům zaměstnanců se mzda ve skutečnosti meziročně zvýšila. Vykazovaný růst může být podle něj z větší části zapříčiněn propouštěním zaměstnanců v nejnižších mzdových kategoriích. "Data také odhalují neúspěšné snahy o omezení byrokracie ve státních institucích. Mzdy ve veřejném sektoru rostly rychleji než v soukromém, a to při pokračujícím růstu zaměstnanosti. Změnit uvedené trendy bude jedním z důležitých úkolů nové vlády," dodal.

Ačkoli mzdy stále rostou, bude mzdové dotahování západní Evropy podle Šichtařové běh na velmi dlouhou trať. "Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037. V nejbližších letech přitom překleneme největší propast a malý zbývající rozdíl budeme dotahovat po druhou polovinu období," uvedla.

Na Slovensku vzrostla v prvním čtvrtletí průměrná mzda reálně o 1,6 procenta.