Rehn čeká rychlou dohodu o detailech záchrany za 750 mld. eur

Investory ovšem znepokojuje, že unie o garančním fondu dosud nezveřejnila žádné detaily. Není například vůbec jasné za jakých podmínek budou moci jednotlivé členské státy eurozóny čerpat případnou pomoc. Většina zemí chce, aby země získávaly úvěry s úrokem, který by se odvíjel od průměrné ceny výnosů u dluhopisů v eurozóně. Německo však chce po zemích, které by se mohly dostat do problémů, běžný úrok, který platí v jednotlivých případech na finančních trzích. Ekonomové ale upozorňují, že by celý garanční fond pak ztratil smysl.

"Jsem přesvědčen, že dohoda bude," řekl Rehn před příjezdem na jednání v Lucemburku. Pokud by se šéfové státních pokladen na detailech garančního fondu skutečně dohodli, evropská jednotná měna by se na finančních trzích mohla odpoutat od současných dlouhodobých minimálních úrovní. Euro se dnes dokonce v jednu chvíli obchodovalo pod hranicí 1,1900 vůči dolaru.

"Nejistota kolem detailů o garančním fondu přispěla minulý týden k propadu evropských finančních trhů. Dalším zdrojem nestability byla německá média, která informovala o tom, že francouzské banky údajně odprodávají ve velkém řecké dluhopisy Evropské centrální bance," napsal dnes v deníku Financial Times novinář a analytik Wolfgang Münchau. Přestože pro tvrzení německých médií neexistují v současnosti žádné důkazy, a zároveň neexistují žádné důkazy, které by podobnou praxi vyvracely.

Francouzské banky v rámci eurozóny drží vůbec nejvíce řeckých dluhopisů za mnoho desítek miliard eur a v případě, že by Řekové svůj dluh restrukturalizovali, musely by finanční ústavy valnou část svých investic odepsat.Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet takové obvinění nicméně odmítl. "To vůbec není pravda. Veškerá naše rozhodnutí přijímá Rada guvernérů, aby byla zajištěna řádná aplikace měnové politiky," řekl.

Němci ale podle francouzského deníku Le Mondu mají obavy, že pokud by Řekové skutečně svůj dluh restrukturalizovali a uznali, že nemohou dostát svým závazkům, na pomoc ECB, která by rovněž přišla o své investice, by musel znovu přispěchat Berlín. Německá vláda přitom již nese největší podíl na záchraně Řecka a na vytvoření takzvaného garančního fondu, který počítá se 750 miliardami eur na případnou záchranu zemí, do nichž se přenese řecká krize.

Do garančního fondu mají celkem 440 miliardami přispět země eurozóny, 250 miliardami Mezinárodní měnový fond a 60 miliard má plynout z rozpočtových rezerv EU.