Ministři financí eurozóny: Maďarsko pro nás hrozbu nepředstavuje

"V případě Maďarska nevidím žádný problém. Jediný problém vidím v tom, že maďarští politici příliš mluví," řekl novinářům šéf ministrů financí eurozóny a zároveň lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. O pozdvižení se minulý týden postaral zejména mluvčí maďarského premiéra Péter Szijjártó, když podpořil vyjádření, v němž místopředseda Fideszu Lajos Kósa přirovnal maďarskou situaci k řecké. Podle Kósy vláda po svém nástupu zjistila, že veřejné finance jsou v mnohem horším stavu, než se myslelo, a že Maďarsko má jen malou šanci vyhnout se řeckému scénáři.

Státní tajemník Mihály Varga sice podobná slova zmírňoval, ale sám připustil, že Maďarsko by nemuselo dodržet pro letošní rok rozpočtový deficit ve výši 3,8 procenta HDP, k němuž se již dříve zavázalo, ale schodek státního hospodaření by mohl nakonec činit až 7,5 procenta HDP.

Že by ale nejnovější zprávy z Maďarska mohly představovat nějaké riziko i pro eurozónu odmítá i rakouský ministr financí Josef Pröll. "Nemyslím si, že by Maďarsko nějaké nebezpečí představovalo," uvedl. Stejně reagoval i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Na krátkou otázku novinářů, zda se Maďarsko může stát novým Řeckem, odpověděl jednoslovně "ne".

Budapešť nicméně nemá v EU potíže poprvé. Již v roce 2006, tedy ještě v době silného ekonomického růstu, rozpočet Maďarska skončil s deficitem téměř 10 procent HDP. Zemi navíc zasáhla v roce 2008 kvůli propadu forintu finanční krize, která ohrožovala bankovní systém zatížený rozsáhlými spotřebitelskými a hypotečními půjčkami v cizích měnách. Maďarsko bylo nuceno požádat MMF a EU o záchranný úvěrový program v rozsahu 25 miliard eur (zhruba 650 miliard Kč). V letošním roce si však Maďarsko financuje výdaje samo na trzích a k penězům od MMF se od počátku roku neuchýlilo.