Je zdanění práce v Česku nízké?

Odvody občanů v Česku na dani z příjmu fyzických osob jsou jedny z nejnižších z vyspělých zemí světa. Přesto je však zdanění práce v Česku v rámci zemí OECD mírně nadprůměrné. Důvodem jsou vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Jak vysoké je zdanění práce v členských zemích OECD?

Při posuzování zdanění práce je zapotřebí zohlednit nejenom odvody občanů na dani z příjmu fyzických osob, ale také na veškerém povinném pojistném (sociálním a zdravotním pojištění). Při porovnání zdanění práce v členských zemích OECD se tak porovnávají mzdové náklady zaměstnavatele s čistou mzdou zaměstnance. Rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance jsou finanční prostředky, které putují na státní účet (nebo na účet státem pověřené instituce za výběr pojistného). Zaplacené pojistné je ve své podstatě taky daní.

Ukázka výpočtu

Způsob výpočtu zdanění práce si vysvětlíme na příkladu Česka. Za rok 2009 byla v Česku průměrná měsíční mzda 23.542 Kč. Zaměstnavatel navíc za svého zaměstnavatele odvádí sociální  pojištění (25 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy). Odvody zaměstnavatele tak činí 34 %. Čistá mzda je částka, kterou dostane zaměstnanec na svůj účet po zaplacení sociálního pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotního pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Výpočet ve všech zemích je proveden u svobodného a bezdětného občana pobírající průměrnou mzdu v zemi.

• hrubá mzda: 23.542 Kč
• náklady zaměstnavatele: 31.546 Kč (23.542 Kč x 1,34)
• čistá mzda: 18.282 Kč

Čistá mzda bezdětného a svobodného občana pobírající průměrnou mzdu činí 18.282 Kč, což je 58 % mzdových nákladů zaměstnavatele. Celkové zdanění práce tak činí 42 %.

Nejvyšší zdanění je v Belgii, nejnižší v Mexiku

Obdobným způsobem jako v Česku je zdanění práce u občana pobírající průměrnou mzdu vypočtena i v ostatních členských zemích OECD. U všech zemí se vycházelo z údajů za rok 2009. Nejvyšší zdanění práce je v Belgii (55,2 %), Maďarsku (53,4 %), Německu (50,9 %) a Francii (49,2 %). Oproti posledním letům se výrazně snížilo zdanění práce v zemích Skandinávie, kde došlo ke snížení daňové povinnosti občanů. Zdanění ve Skandinávii je tak u občanů pobírající průměrnou mzdu na obdobné úrovni jako v Česku. Naopak nejnižší zdanění práce je v Mexiku (15,3 %), Novém Zélandu (18,4 %) a Koreji (19,4 %).

Jak je to u nadprůměrných mezd?

Zatímco u občanů pobírající průměrnou mzdu je zdanění práce v Česku ze zemí OECD deváté nejvyšší, tak u občanů pobírající mzdu ve výši 1,67násobku průměrné mzdy je již zdanění práce v Česku jedenácté nejvyšší. Odvody na pojistném jsou nadále vysoké, protože strop pro platbu pojistného je v Česku nejvyšší z členských zemí EU (cca. 6násobek průměrné měsíční mzdy). Projevuje se však již efekt nízké 15% rovné sazby daně. Z tohoto důvodu je zdanění práce u občana pobírajícího 1,67násobek průměrné mzdy již vyšší v Dánsku a Řecku. U velmi nadprůměrných mezd by Česko dále klesalo v pomyslné tabulce. Čím vyšší příjem, tím nižší zdanění práce (z důvodu rovné sazbě daně z příjmu) a nižší pořadí v žebříčku.

Jak je to u rodičů s dětmi?

Zdanění práce rodiče vychovávajícího dvě děti je v Česku podprůměrné. Důvodem je dobře nastavené daňové zvýhodnění na každé dítě žijící s daňovým poplatníkem v domácnosti. V roce 2009 činilo daňové zvýhodnění na každé dítě 890 Kč, v letošním roce je daňové zvýhodnění 967 Kč na každé dítě. Rodiny s dětmi tedy odvedou v Česku na dani z příjmu fyzických osob méně a zdanění práce je u nich nižší. Jestliže je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovou povinnosti daňovým bonusem. Jedná se o případ, kdy plátce daně nejenom že neodvede na dani ničeho, ale ještě je mu státem vyplacen daňový bonus. Tak občané s hrubou mzdou 10 tisíc Kč a dvěmi dětmi tak dostanou daňový bonus ve výši 1 934 Kč. Jejich čistá mzda (i po zaplacení sociálního a zdravotního pojištění) je vyšší než jejich hrubá mzda a činí 10 834 Kč. Zdanění práce u rodičů s dětmi je v Česku deváté nejnižší z členských zemí OECD. Nižší zdanění práce rodičů s dětmi je pouze v těchto zemích: Nový Zéland, Island, Lucembursko, Irsko, USA, Austrálie, Mexiko, Švýcarsko, Korea a Kanada.

Tabulka: Zdanění práce u svobodného, bezdětného občana (u průměrné mzdy, v %)

Pramen: OECD: Factblog: Tax: Who pays what?