Týden ve světě financí (7. 6. - 13. 6. 2010)

Posledních 7 dní ve světě

• Členské země Evropské unie v Lucemburku souhlasily s tím, že by EU měla posuzovat národní rozpočty ještě před jejich schválením v dané zemi. Podle českého ministra financí Eduarda Janoty to podporuje i Česká republika.
• Ministři financí eurozóny se dohodli na detailech záchranného fondu ve výši 750 miliard eur, tedy téměř 20 bilionů korun. Masivní finanční pomoc má zabránit šíření dluhové krize, která se nejvíce projevila v silně zadluženém Řecku, a má obnovit důvěru v euro na finančních trzích.
• Maďarská vláda přislíbila snížit výdaje a celkově zlepšit stav veřejných financí, který je horší, než se dosud předpokládalo. Cílem kabinetu je ale také napravit škody, které způsobila část politiků, když minulý týden přirovnala situaci Maďarska k Řecku. 
• Venezuela připravila zásadní změnu fungování svého měnového trhu. Plán má podle tamní centrální banky podporu soukromých bank, Caracas ale potvrdil, že z měnových transakcí budou vyloučeny soukromé směnárny. Úřady vehementně popírají, že by nový systém fungování měnového trhu jen maskoval další devalvaci bolívaru.
• Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle odmítl poskytnout státní pomoc automobilce Opel, která je divizí americké General Motors. Opel žádal po Německu, kde má čtyři továrny, státní záruky na úvěry v hodnotě přes miliardu eur (26 miliard Kč).
• Evropská centrální banka v souladu se všeobecným očekáváním ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 1,0 procenta, kde setrvává již 13. měsíc po sobě. Ekonomové čekají, že vedení banky v čele s Jeanem-Claudem Trichetem bude vysvětlovat, proč ECB krátce po předešlé schůzce své rady náhle změnila názor a začala hromadně kupovat vládní dluhopisy.
  

Posledních 7 dní doma  

• Vláda na dva týdny pozastavila své rozhodnutí o vyvlastnění pozemků pro dálnici D11 u Hradce Králové. Na tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Gustav Slamečka. Podle něj dostane znovu šanci dohoda s jednou z majitelek Jaroslavou Štrosovou.
• Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 484 korun na 22.748 Kč. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,2 procenta, což je nejnižší růst od roku 2000. Po odečtení inflace se mzda reálně zvýšila o 1,5 procenta, informoval Český statistický úřad. Podle statistiků ovlivnilo vývoj platů snížení počtu zaměstnanců, kterých od ledna do března meziročně ubylo 176.000. Objem peněz na platy se tak rozložil mezi méně pracovníků.
• Dozorčí rada Českých drah schválila plán investičního financování, který počítá s emisí mezinárodních dluhopisů až do výše 300 milionů eur (zhruba 7,5 miliardy korun). Peníze chce dopravce použít na obnovu vozidlového parku.
• Nezaměstnanost v České republice se v květnu meziměsíčně snížila o půl procentního bodu na 8,7 procenta. Podobný vývoj očekávali i analytici, avšak upozorňují, že klesající trend může být přechodný. Zvyšování nezaměstnanosti Českou republiku podle analytiků ještě čeká.
• Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o daních z příjmů, která zdaňuje výnosy ze státních dluhopisů pro občany sazbou 15 procent. Zákon rovněž zřizuje Generální finanční ředitelství a soustavu územních finančních orgánů.
• Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně rostla o 1,1 procenta, tedy o 0,1 procentního bodu méně než předpokládal předběžný odhad. Ve srovnání s předcházejícími třemi měsíci se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,5 procenta, předběžně se uváděl růst o 0,2 procenta. Podle analytiků údaje o vývoji HDP v zásadě obrázek tuzemské ekonomiky nemění. Růst ekonomiky za celý letošní rok nadále očekávají mezi jedním až dvěma procenty.
• Květnová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhaduje v aktuální prognóze Česká národní banka. Hlavním důvodem rozdílu byl vyšší než očekávaný růst cen pohonných hmot, odrážející vývoj světových cen ropy a benzínů na evropských burzách. Vyšší proti prognóze byly i regulované ceny, uvedl ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub.