Podnikatelské úvěry včera a dnes II.

Je celkem zajímavé sledovat celková data poskytnutých úvěrů, jejich strukturu a trendy. Z těchto údajů lze vyčíst, že celková suma všech poskytnutých úvěrů se snižuje. V roce 2001 oproti roku 2000 dokonce celková úvěrová angažovanost snížila o 17,7%. Ale toto se vztahuje na tzv. neočištěné úvěry. Vývoj očištěných úvěrů (úvěrová emise upravená o kurzové vlivy, odpisy, banky po odebrání licence a operace spojené s restrukturalizací úvěrového portfolia) měl v loňském roce stoupající tendenci (nárůst o 4%). Dobrou zprávou je, že se mění struktura poskytovaných úvěrů. Od úvěrů provozních se poskytnuté úvěry posunuly k úvěrům investičním. To je vidět všude kolem nás. Investiční výstavba zahraničních ale i domácích firem je velká. To se ale týká především podniků velkých. Tento trend bude do budoucna pravděpodobně pokračovat, i když se dá předpokládat, že stále větší část peněz do investiční výstavby půjde z reinvestic zisků. Další posun je vidět i na úvěrech poskytnutých domácnostem a také úvěrech hypotečních. Meziročně jsou nárůsty v řádech sta procent. Tato statistická data jsou v praxi viditelná též. Spotřebitelskými úvěry se jednotlivé banky mezi sebou předhánějí a zdá se, že i strach populace ze zadlužení již pominul. Hypotéky jsou neustále dokola zmiňovány a popularizovány. Vzhledem k úrokové dotaci (která by podle dnešní metodiky výpočtu nemusela mít dlouhé trvání) jsou pořád atraktivnější. Loňská průměrná sazba hypotečních úvěrů se státní podporou poskytnutých fyzickým osobám byla 7,97%.

Z výše uvedeného se dá usuzovat, že dostupnost úvěrů dnes je podstatně lepší. Ovšem záleží na úhlu pohledu. Podnikatelé si stále stěžují na jejich nedostupnost. Pokud se opravdu díváme očima začátku podnikání před dvanácti lety tak mají jistě pravdu. Dnes již opravdu není možné dostat úvěr hned a v jakékoliv výši na cokoliv. Takto došlo opravdu posunu k horšímu. Takto se to ovšem posuzovat nedá. Situace, která je dnes, je pouze napravením stavu k normálu. Ve světě, kde bankovní systém funguje standardně není nic neobvyklého, že podnikal musí při žádosti o úvěr předkládat mnoho dokumentů, účetní závěrky, podnikatelské záměry, dlouhodobé strategie apod. A s tímto mnohakilogramovým balíkem dat se do banky zas a zas vracet k dalšímu posouzení. Na to ale nejsou naši podnikatelé připravení. To co jim chybí jsou kvalitní plány a záměry. Dobrý nápad nestačí. Je třeba ho pěstovat a rozvíjet. Promyslet do nejmenšího detailu a pak chodit, vysvětlovat, přesvědčovat. Bude ještě dlouho trvat než si na tvrdost a nekompromisnost bank zvykneme. Ale vše směřuje ke kvalitě. Dnes v žádném případě nemůže obstát názor, že bankovní úvěry jsou nedostupné. Ani pro malé, ani pro velké podniky. Ano nedostupné jsou pro nekvalitní a vysoce rizikové projekty. O financování kvality se budou banky mezi sebou prát. Příkladů by bylo možné uvést mnoho.

Podporou bankovnímu financování můžou být také projekty dotované vládou nebo financované ze zdrojů z Evropské unie. Velkým zdrojem podpor je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Její programy podpory malého a středního podnikání jsou poskytovány formou zvýhodněných záruk za úvěr, leasing, kapitálový vstup, za návrh do obchodní veřejné soutěže, regionálních záruk za úvěr. Dále poskytuje zvýhodněné středně i dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků. Příprava podkladů a žádostí není jednoduchá, ale zkušenosti těch, kteří podpory využívají jsou většinou dobré.

Co podnikatele trápí mnohem více jsou daně. Celý systém daní. Jeho složitost, neprůhlednost, neefektivnost. Problém vysoké sazby daně z příjmů je neustále dokola probírán a bude čím dál více s blížícím se termínem voleb. Ale doposud se nic podstatného nezměnilo. Systém se díky množství odpočitatelných položek spíše komplikuje. To je to co trápí podnikatele jistě mnohem více než nedostatek nebo nedostupnost externích zdrojů financování. Bylo by třeba více reinvestic ze zdrojů vlastních. To je však takřka nemožné. Jedno z mála spíše kosmetických zlepšení je možné vidět v novele zákona 586/1992 Sb. o dani z příjmů s účinností od 1.1.2001 kde se zkrátila doba odepisování hmotného a nehmotného majetku ve 2. až 5. skupině (viz tabulka).

Další změny byly v novele spíše kosmetické a týkaly se přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví, dále na podporu rozvoje materiálně technické základny umožňuje zákon snížit základ daně o 10% nebo 15% ze vstupních cen nových strojů a technologií, a o 20% vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, jsou-li poplatníci jejich prvními vlastníky, popřípadě nájemci. Podle zákona jsou příjmy z alternativních zdrojů elektrické energie od daně osvobozeny.

Problémy vznikají na obou stranách. Nelze však jednostranně tvrdit, že úvěry od bank jsou nedostupné. Problémy jsou evidentně (také) někde jinde. Podnikatelé se musí mnohem více snažit a své dobré nápady a projekty umět správně při žádostech o úvěr prodat.

Příště budeme hledat odpovědi na otázky související s poskytováním úvěrů....