Do důchodu v 68 letech?

Půjdou dnešní třicátníci do důchodu až v 68 letech? Kdy chodí do důchodu Evropané?

V současné době dochází k postupnému zvyšování důchodového věku tak, aby v roce 2030 byl důchodový věk:

• 65 let pro muže
• 65 let pro bezdětné ženy a ženy, pokud vychovaly jedno dítě
• 64 let pro ženy, pokud vychovaly dvě děti
• 63 let pro ženy, pokud vychovaly 3 děti
• 62 let pro ženy, pokud vychovaly alespoň 4 děti

Čtyři důvody, proč to bez vlastních úspor nepůjde

Chystaná důchodová reforma přinese v oblasti důchodového systému celou řadu změn. Zásadní změnou však bude změna osobního postoje každého občana ke své penzi. Význam vlastního spoření, úspor a investic s klesajícím věkem poroste. Proč? Zde jsou některé hlavní důvody:

• Státní penze bude rok od roku klesat. Jenom za posledních deset let poklesl v Česku průměrný důchod k průměrné čisté mzdě o 6 %. Tento trend bude pokračovat.
• Důchodový věk se bude prodlužovat. Obliba předčasných (finančně méně výhodných) důchodů poroste. Vlastní úspory budou jednou z možností, jak odejít do důchodu o nějaký rok dříve.
• Osobní výdaje každého občana za zdravotní péči porostou. V současné době je míra spoluúčasti v Česku oproti ostatním vyspělým zemím malá. Výdaje penzistů na zdravotní péči jsou přitom vyšší než občanů v produktivním věku.
• Vyšší životní náklady. Moderní daňové systémy zvyšují nepřímé daně a snižují přímé daně. V budoucích letech se tak ve většině vyspělých zemí předpokládá zvýšení sazeb DPH (či jejich sjednocení na vyšší úroveň). Základní zboží a služby tak budou pro budoucí penzisty dražší než nyní.

V praxi tyto argumenty znamenají, že spořit (lépe investovat např. do akcií nebo nemovitostí) si na penzi bude nutné téměř od „první výplaty“.

Důchodový věk 68 let? Pouze Velká Británie

Samotné posunutí důchodového věku zvyšuje důraz občanů na vlastní spoření. Rovněž předčasný důchod bude čerpat více lidí. Vždyť mnoho profesí v 65 letech vykonávat nejde. Navíc se dá těžko předpokládat, že za třicet let budou občané v 68 letech ve stejné fyzické a psychické kondici jako jsou nyní občané v 62 letech. Spoléhat se, že budu pracovat ještě v 65 letech, jednoduše nejde. Rozhodně se nedá ani počítat, že se důchodový věk nakonec neposune. Již nyní je v některých evropských zemích důchodový věk 67 let (Island, Norsko a Dánsko). Další země důchodový věk nad 65 let zvyšují. Důchodový věk 67 let byl již schválen v Německu, kde půjdou do důchodu v 67 letech občané narození v roce 1964 a později. Obdobná situace je ve Velké Británii, kde v roce 2044 bude důchodový věk pro muže i ženy 68 let. Na 67 let se důchodový věk zvyšuje i v USA.

Evropané odcházejí do důchodu dříve

Přestože již nyní je ve většině západoevropských zemí důchodový věk 65 let pro muže a ženy, odcházejí občané ve skutečnosti do důchodu dříve. Využívají všechny možné legislativní možnosti, jak odejít do důchodu dříve i za cenu nižší penze. V penzi mnohdy platí lidové pořekadlo: „není rozhodující, jak vysoký důchod člověk má, ale jak dlouho ho pobírá“. V Evropě tak nyní ve věku 65 let pracuje pouze každý třetí. V mnoha evropských zemích se dá odejít do předčasného důchodu dokonce 5 let před dovršením důchodového věku (při splnění potřebné doby pojištění).

Proč je důchodový věk v 68 letech vysoký?

Zvýšení důchodového věku až na 68 let je však na české poměry příliš vysoké. Vždyť již nyní pobírají Češi penzi kratší dobu než v mnoha vyspělých zemích světa. Očekávaná délka života 65letého občana je v Česku čtvrtá nejnižší z členských zemí OECD (81,6 let). Jenom pro srovnání ve Francii je 85,4 let, v Německu a Rakousku 83,9 let a USA 83,3 let. Současně je počet penzistů v Česku (22,1 %) na počet obyvatel v produktivním věku nižší než ve Francii (28 %), Německu (32,2 %), Rakousku (27,1 %) či USA (20,1 %).

Důchodové pojištění je v Česku vysoké

Osobní zodpovědnost za výši penze se v Česku bude zvyšovat. Aby mohli občané více spořit a investovat na svoji penzi, tak bude nutné při zavedení penzijní reformy snížit povinné odvody na důchodovém pojištění, které jsou v Česku jedny z nejvyšší v Evropě. Odvody na důchodovém pojištění v Česku činí 28 % (zaměstnanec 6,5 % a zaměstnavatel 21,5 %). Např. v Německu činí důchodové pojištění 19,9 % (zaměstnanec i zaměstnavatel 9,95 %), v Irsku 12,5 % (zaměstnanec 4,5 % a zaměstnavatel 8 %), ve Francii 14,95 % (zaměstnanec 6,65 % a zaměstnavatel 8,30 %), na Islandu 12 % (zaměstnanec 4 % a zaměstnavatel 8 %).