Stát by měl podle analytiků i podnikatelů hlavně omezit výdaje

Janota podle informací dnešních Hospodářských novin navrhuje zmrazit důchody, zvýšit například nižší sazbu DPH z deseti na 12 procent, zvýšit energetické daně a daně vysokopříjmovým skupinám, snížit slevu na daních o stokorunu měsíčně, snížit rodičovskou nebo zrušit daňovou výjimku, která osvobozuje od daně úroky z vkladů na stavebním spoření. Příjmy státu tak chce ministr zvýšit o 28,5 miliardy korun, výdaje snížit o 39,5 miliardy Kč. Celkové úspory by tak činily 68 miliard korun.

"Janota by mohl být ještě razantnější, a to zejména v oblasti výdajových škrtů. Nevyhneme se zřejmě ani zvyšování daní, nesmí se tím ovšem omezit aktivita schopných jedinců a firem," řekl ČTK místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. "Lze souhlasit i s většinou jednotlivých navrhovaných kroků. Otázkou je poměr vyšších příjmů a nižších výdajů, kde bych si dovedl představit větší důraz na škrtání výdajů," uvedl i hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek pak uvedl, že za správný pokládá poměr 2:1 mezi úsporami ve výdajích a zvýšením daní.

Zvýšení daně pro živnostníky podle Havlíčka nepřinese žádný užitek, protože podnikatelé neplatí daně na základě reálných příjmů, ale na základě svých možností. Vyšší daně pro vysokopříjmové skupiny možné jsou, ale nesmějí znechutit přístup k práci, uvedl. "Zvýšení DPH se nevyhneme, je to správný krok," dodal.

"Z hlediska daňových změn bych se přimlouval jen jako ekonom za co největší váhu opatření v nepřímých daních. Uvědomuji si ale, že je to sociálně citlivá otázka," uvedl Sobíšek. Diskutabilní je přitom podle Marka navrhované snížení slev na dani, které zvýší zdanění fyzických osob a sníží progresi daňového systému. "Podle mého názoru by bylo vhodnější hledat vyšší příjmy u spotřebních daní či zvýšit nižší sazbu DPH o procento více, než je navrhováno. Každé procento u snížené sazby DPH představuje zhruba 7,5 miliardy korun," uvedl Marek.

Navrhovaný mix opatření by přitom podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské výrazně přiškrtil domácí poptávku a ohrozil by oživení ekonomiky. "Osobně bych doporučila větší důraz na úspory ve výdajích vlády a pak až na nepřímé daně," uvedla. Zároveň upozornila, že návrh odpovídá více než 1,5 procenta předpokládaného hrubého domácího produktu roku 2011. "Je to velmi mnoho. Radikálností zásahu se blížíme plánovaným škrtům v Itálii. Naopak Francie, Německo se chystají v roce 2011 škrtat méně, okolo 0,5 procenta HDP," uvedla.

Zásadní vliv na trh nebude mít podle Asociace českých stavebních spořitelen ani zrušení osvobození úroků od daně. "Na rozdíl od jiných občas uváděných opatření by toto nemělo zásadní vliv na funkčnost systému nebo trhu stavebního spoření. Ale lidé, kteří spoří, by každoročně přišli zhruba o miliardu korun," řekl ČTK tajemník asociace Jiří Šedivý.