Jak přežít sousedy

Sousedské vztahy, přestože se s nimi každodenně potýkáme, nejsou právě nijak zvlášť řešeny. Klíčová úprava je obsažena v § 127 Občasnkého zákoníku a vykazuje neměnnost v dlouhém období. Na druhou stranu nový Občanský zákoník přinese pozitivní změny i do této oblasti.

Všeho s mírou

Obecným pravidlem je, že je třeba se chovat přiměřeně poměrům. K tomu je možné napsat dalekosouhlé pasáže snažící se přiměřenost definovat, ale bez úspěchu. Lidský život je natolik pestrý, že dokonalou definici není možné vytvořit. Obdobně za souseda se nepovažují jen přímí sousedé – vlastníci vedle sebe ležících nemovitostí, ale všichni, kteří jsou dotčeni tím, co má původ na pozemku škůdce, přestože mezi jejich pozemky mohou být třeba tři jiné.

§ 127 (1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.
(2) Je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.
(3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

Přesto zákon vyjmenovává některé typické rušící vlivy, kterých je třeba se v nadměrné míře vystříhat. Tento paragraf je i pro laika velmi dobře čitelný, a proto se podíváme na některé ne zcela běžné situace.

Přírodě neporučíš

Zákon zakazuje provádět takové úpravy, které by ohrožovaly sousedovu stavbu. To se však nevztahuje na případy, kdy např. postupnou erozní činností dojde k odplavení svahu a z toho důvodu začne ujíždět sousedova stavba. V té chvíli musí majitel stavby sám a na své vlastní náklady zpevnit sousedův pozemek tak, aby ujíždění svahu zastavil. Soused mu tuto činnost musí umožnit, neboť na tuto situaci lze aplikovat oprávnění vstupu na pozemek dle odstavce 3 paragrafu 127.

Jinak by tomu bylo v případě, že by majitel pozemku způsobil jeho ujíždění např. tím, že uměle změnil směr odtoku dešťové vody. Za takový zásah do vodních poměrů v pozemku by byl odpovědný a musel by sám zajistit na své náklady sanaci způsobených škod. Proto je nutné k obdobným zásahům přistupovat velmi obezřetně.

Před plotem, za plotem

Právní úprava za monarchie ukládala majitelům pozemků jejich oplocení, a to při čelním pohledu po pravé straně pozemku. Tento zvyk přdetrvává do dnešních dnů, byť zákon již dnes tuto povinost nezná. Pokud však existují závažné důvody pro to, aby pozemek byl oplocen, může o tom na návrh  některého ze sousedů rozhodnout soud. Důležité však je říci, že důvod pro oplocení musí ležet na pozemku, jež musí být oplocen. Není tak možné žádat o výstavbu plotu proto, aby se zabránilo průchodu lesní zvěře.

Pokud soud uloží povinnost pozemek oplotit, může rozhodnout i o druhu plotu, a to tak, aby co nejlépe plnil svůj účel. Celá výstavba plotu pak proběhne na náklady majitele pozemku, a majitel je povinen o plot i pečovat.

Jak na skladiště

A co se dá dělat v případě, že soused svou zahradu přemění ve skladiště, nebo lépe řečeno, skládku? Pokud se z ní nešíří zápach či prach, bude velmi těžké prokázat, že se jedná o nadměrné obtěžování. Avšak takové prostředí je velmi oblíbené u škůdců (pro názornost např. potkani), a může se tak stát zdrojem problémů pro celé okolí. V té chvíli již nacházíme oporu v § 127, neboť soused musí takovému oběžování zamezit. Přestože zvířata jsou v odst. 1 paragrafu 127 podchycena, jde výlučně o chovaná zvířata, za něž ale potkany nelze považovat. V našem případě tedy bude možné podat žalobu ne na to, aby byla skládka odstraněna, ale na to, aby bylo zamezeno pronikání havěti ze sousedovy zahrady. A tomu nelze zamezit jinak než likvidací jejich útočiště.

Továrna na dvoře

Pokud je obydlí zároveň využíváno i pro podnikatelskou činnost, pak i zde platí povinnosti dle § 127 Občanského zákoníku. Na to je však pamatováno při kolaudaci výrobních prostor, a v kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad uložit podnikateli podmínky, které musí plnit při podnikání (např. časové omezení výkonu činnosti, zakázané pracovní postupy apod.). Domnívá-li se soused, že přesto je nadmíru obtěžován, může se domáhat svého práva soudně. A o výsledku nelze spekulovat, vše záleží na úvaze soudu, jak rozhodne. Vzniká-li škoda, pak může postižený uplatnit i její náhradu z titulu škody způsobené provozní činností, kde platí objektivní odpovědnost škůdce (odpovídá, pokud došlo ke škodě, i když tu škodu nezavinil).

Odpovídá vlastník věci

Podíváme-li se důkladně na první slova § 127, pak zjistíme, že za hluk vydávaný např. elektrocentrálou na sousedově dvoře odpovídá nikoliv soused, ale vlastník elektrocentrály, kterým nemusí být soused. V tom případě bude nutné žádat o nápravu nikoliv souseda, ale přímo vlastníka centrály. A jen připomínáme, že pokud centrála pohání čerpadlo čerpající vodu ze zatopeného sklepa, pak to musí sousedé strpět až do doby, než se vodu podaří vyčerpat, byť by to trvalo týden.

Druhá část článku zítra