ANALÝZA-MMF, úsporná opatření chrání vých.Evropu před krizí

...výš
                                
 * Financování není ohroženo díky pomoci, výdajovým škrtům
                                
 * Nízké úroky činí krátkodobý dluh atraktivním
                                
 Marius Zaharia, Jason Hovet 
                                
 BUKUREŠŤ/PRAHA, 18.června (Reuters) - Mezinárodní pomoc a 
přísnější úsporná opatření pomohou rozvíjející se Evropě vyhnout 
se finanční krizi navzdory tomu, že investoři na jaře při 
aukcích dluhopisů žádají stále vyšší výnosy. 
                                
 Napětí ohledně schopnosti Rumunska prosadit bolestné snížení 
platů, nejistota spojená se změnami daní v Maďarsku a rekordní 
úvěrové potřeby České republiky vedly k neúspěchu některých 
aukcí a nadále budou tlačit na růst výnosů.
                                
 Nicméně příliv pomoci od MMF a EU a nižší míra zadlužení než 
ve vyspělých evropských zemích umožnily dluhovým agenturám 
vybírat si, jaký výnos akceptují. Současně jsou již přijímány 
kroky, jejichž cílem je do dvou až tří let srazit rozpočtový 
schodek pod hranici 3 procent HDP.
                                
 "Nevidím žádný důvod přehnaně se v rámci celého regionu 
obávat o schopnost refinancování," uvedl Luis Costa, ředitel 
strategie pro rozvíjející se trhy ze Citigroup. 
                                
 "Dokonce i v extrémním případě, jaký představuje Maďarsko... 
pokud trhy nabídnou mnohem vyšší výnosy a dluhopisy nabízené v 
aukcích nebude možné zcela prodat, tak to Maďarsko díky přílivům 
peněz z více stran (od MMF a EU) zvládne."
                                
 Fiskální pochybnosti a slabá globální chuť po riziku v 
posledních týdnech zasáhly nejvíce Rumunsko a Maďarsko. Obě 
země jsou příjemci podobně rozsáhlých balíčků pomoci od 
Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.
                                
 Rumunsko by mohlo čelit krizi financování pouze v případě, 
že by došlo k zastavení pomoci v objemu 20 miliard eur, ovšem 
nejhorším možným scénářem je podle ekonomů pouze dočasné 
přerušení. Pokud Ústavní soud odmítne plánované snížení platů, 
vláda zřejmě zvýší daně.
                                
 Okamžité financování Maďarska není zřejmě v ohrožení ani v 
případě, že se zemi do konce roku nepodaří prodat dluhopisy. 
Maďarsko na začátku globální finanční krize po přijetí pomoci 
MMF přežilo šest měsíců bez vydání jediného dluhopisu. 
 
<^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ 
 Pro graf srovnávající míry zadlužení v rámci EU klikněte na
 http://r.reuters.com/sem72m 
 Pro rozklad zadlužení ve východní Evropě  [ID:nLDE65F0RQ] 
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^> 
 
                                
 ZATÍM NENÍ DŮVOD K OBAVÁM
                                
 Rumunsko od 6.května při čtyřech aukcích dluhopisů odmítlo 
všechny nabídky a při zbývajících aukcích prodalo méně, než 
zamýšlelo. Zhruba ve stejnou dobu se objevily plány na snížení 
platů o čtvrtinu a důchodů o 15 procent. 
                                
 Investoři zvažují, zda Rumunsko takové škrty dokáže 
prosadit, nicméně vláda v úterý přestála hlasování o nedůvěře a 
zřejmě k aukcím znovu přistoupí. 
                                
 Sousední Maďarsko zaznamenalo nárůst výnosů po celé křivce o 
100 bazických bodů poté, co vládní představitelé tento měsíc 
vystrašili investory tím, že dluhovou zátěž země přirovnali k 
zadlužení Řecka.
                                
 České výnosy, nejnižší v regionu, stojí výš kvůli letošním 
rekordním úvěrovým potřebám, jež činí 280 miliard korun. 
Analytici odhadují, že do konce července bude pokryta méně než 
třetina těchto potřeb. 
                                
 Zatímco rozdíl ve výnosech referenčního dluhopisu se 
splatností v roce 2019 vůči německému dluhopisu se stejnou 
splatností se zdvojnásobil na 160 bazických bodů, od poloviny 
dubna stoupl o 50 bazických bodů na 4,15 procenta. Nicméně 
oproti letošním maximu je o 30 bazických bodů níž.
                                
 Někteří dealeři uvedli, že investoři možná již započítali 
větší část dalších emisí, a analytici poukázali na to, že 
květnové volební vítězství středopravých stran je dobrým 
signálem pro fiskální konsolidaci.
                                
 Výnosy v Polsku zatím vykazují odolnost. Polské ekonomice se 
v rámci Evropy zjevně daří a rozsáhlý privatizační program země 
v objemu 25 miliard zlotých je dosud úspěšný.
                                
 Polsko do konce května pokrylo zhruba polovinu svých 
rekordních úvěrových potřeb v hodnotě 197 miliard zlotých. 
 
 
                                
 RIZIKA A PŘÍLEŽITOSTI
                                
 Řecká krize vypukla, když investoři přestali být ochotni 
akceptovat výnosy, jež si Atény mohly dovolit platit. Tento 
scénář je ve střední Evropě podle analytiků nepravděpodobný. 
Nejvyšší míru zadlužení má Maďarsko s 80 procenty HDP. To je 
značně méně, než činí řecký dluh, jenž je letos odhadován na 133 
procent HDP.
                                
 Nicméně obavy z nákazy dluhovou krizí eurozóny budou nadále 
vytvářet volatilitu a výnosy zřejmě nebudou klesat, což 
představuje riziko pro ekonomické oživení regionu, zejména 
slabšího Maďarska a Rumunska.
                                
 "Pokud výnosy dále porostou, přenesou se na komerční banky a 
spotřebitele a je zde nebezpečí, že to vykolejí oživení," řekl 
James Lord, analytik rozvíjejících se trhů z banky Morgan 
Stanley. 
                                
 Pro investory do dluhopisů z toho ovšem plyne vyhlídka, že 
úrokové sazby zůstanou ve střední Evropě rekordně nízko po delší 
období, a mohlo by pro ně tak být přitažlivější na regionálních 
trzích nakupovat, až volatilita zlevní krátkodobé dluhopisy.
                                
(Autoři: Jason Hovet, Marius Zaharia; Přeložil: Tomáš 
Doležel)