Evropané pracují méně

02.07.2010 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Česko patří mezi země s nejdelším pracovním týdnem v Evropě. Flexibilní a zkrácené pracovní úvazky nejsou v Česku příliš rozšířené.

Občané ve vyspělých zemích světa se mohou těšit z rostoucí životní úrovně. Reálná mzda se zvyšuje a v práci v průměru tráví méně času než před deseti lety. Česko však patří mezi země s nejdelším pracovním týdnem v Evropě. Flexibilní a zkrácené pracovní úvazky nejsou v Česku příliš rozšířené.

Zatímco v roce 1998 odpracovali občané členských zemí OECD za rok 1 821 hodin, tak po deseti letech je to již pouze 1 764 hodin. Hlavním důvodem je státní podpora flexibilních pracovních úvazků pro rodiče. Nejdelší pracovní týden je tak v zemích, kde jsou zkrácené pracovní úvazky nejméně rozšíření (v Česku, Řecku, Maďarsku, Koreji a Portugalsku). Nejkratší je v Nizozemí, kde je téměř o polovinu nižší. V přiložené tabulce jsou uvedeny hodnoty i pro Chile, Slovensko, Izrael a Estonsko. Tyto země se staly členy OECD teprve v letošním roce.


Obliba zkrácený úvazků roste


Zkrácený pracovní úvazky jsou v mnoha zemích velmi oblíbené. V rodinách s malými dětmi často jeden z partnerů pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Nejvíce oblíbená je práce na zkrácený úvazek v Nizozemí, kde na zkrácený pracovní úvazek pracuje 75 % žen a 23 % mužů. Následuje Německo (45 % žen a 9 % mužů), Velká Británie (42 % žen, 10 % mužů), Švédsku (40 % žen a 11 % mužů). Každá třetí žena pracuje na zkrácený pracovní úvazek ještě v Dánsku, Finsku, Rakousku a Francii. V Česku pracuje na zkrácený úvazek 8 % žen a 2 % mužů, což je výrazně méně než v západoevropských zemích.


Proč podporovat zkrácené úvazky?


Státní podpora zkrácených úvazků (např. formou nižších odvodů) je pro domácí ekonomiku výhodná. Zaměstnavatelé by začali práci na zkrácený pracovní úvazek více nabízet. V současné době tomu tak není. Rozšíření zkrácených pracovních úvazků je jednou z možností, jak snížit nezaměstnanost. Není bez zajímavosti, že nejnižší nezaměstnanost z členských zemí OECD je nyní v Nizozemí či Norsku. Pracovat na zkrácený pracovní úvazek je atraktivní především pro maminky s malými dětmi. Neztratí totiž nabyté zkušenosti a jsou neustále v oboru. Současně se mohou věnovat dětem. Zaměstnavatelé nabízející práci na zkrácený úvazek na tom taky vydělají. Produktivita práce u zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je totiž nadprůměrná. Pracují sice denně méně hodin, ale zato s větším elánem a soustředěním. Personalisté úspěšných společností si to uvědomují. Spokojený zaměstnanec má vysokou výkonnost a šíří potřebnou pozitivní energii.


Korea 2 256 hodin, Nizozemí pouze 1 389 hodin


Nejdelší pracovní týden je v Koreji (2 256 hodin za rok), následuje Řecko (2 120 hodin), Chile (2 095 hodin), Česko (1 992 hodin), Maďarsko (1 988 hodin) a Polsko (1 969 hodin). Pracovní doba ve východoevropských zemích je delší, flexibilní pracovní úvazky zde nejsou rozšířené. Nejkratší pracovní týden je v Nizozemí (1 389 hodin), Norsku (1 422 hodin), Německu (1 430 hodin) a Francii (1 544 hodin). Rozdíl v pracovní době v Koreji a Nizozemí činí 867 hodin za rok, což odpovídá 16,7 hodině týdně. Recese počet odpracovaných hodin v některých západoevropských zemích snížil.

Např. v Německu byl zaveden „Kurzarbeit“ (zkrácený pracovní týden). Model, kdy zaměstnanci  pracují od pondělí do čtvrtku a v pátek jsou doma se v Německu osvědčil. Firmy šetří náklady, protože po dobu, kdy je zaměstnanec doma a tráví čas „samostudiem“ je placen státem. V Německu se tímto opatřením podařilo zachránit 1,3 miliónu pracovních míst.  Nezaměstnanost se tak vlivem krize zvýšila v Německu nejméně ze všech členských zemí OECD. I v ostatních zemích však podniky řešily sníženou poptávku po svých výrobcích či službách snížením pracovních dní pro zaměstnance.


Tabulka: Počet odpracovaných hodin za rok 2008 (v členských zemích OECD)

Země Počet odpracovaných hodin za rok
Nizozemí 1389
Norsko 1422
Německo 1430
Francie 1544
Lucembursko  1555
Belgie 1568
Dánsko 1587
Irsko 1601
Švédsko 1625
Rakousko 1626
Švýcarsko 1642
Španělsko 1647
Velká Británie  1653
Finsko 1705
Kanada 1727
Austrálie 1732
Portugalsko 1745
Nový Zéland  1753
OECD 1764
Slovensko 1769
Japonsko 1772
USA 1792
Island 1795
Itálie 1802
Mexiko 1893
Izrael 1898
Slovinsko 1956
Estonsko 1969
Polsko 1969
Maďarsko 1988
Česko 1992
Chile 2095
Řecko 2120
Korea 2256

 Prameny:
• OECD, Factblog, Comparison of hours worked by country for year 2008 (working 9 to 4.30)
• Hans Boekler Stiftung: Laendervergleich (Teilzeitjob)

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU