Ministerstvo financí, které loterijní terminály na rozdíl od hracích automatů povoluje, umožnilo dodneška v Brně provoz 124 elektromechanických rulet, 4604 videoloterijních terminálů a 343 obdobných technických zařízení. Pokud by majitelé nechali všechnu techniku v provozu a za všechny přístroje platili, činil by zisk pro město 101,5 milionu korun.
Zastupitelé také schválili rozšíření počtu ulic, kde je hazardní technika zakázaná. V seznamu se objevily hlavně ulice v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách. "Podstatná část lidí je tam závislá na sociálních dávkách, a tyto dávky končí v automatech," uvedl už dřív primátorův náměstek Martin Ander. Současné herny v lokalitách zůstanou, jejich provozovatelé si však v budoucnu nebudou moci obnovit licenci. Změnu obyvatelé Brna poznají nejspíš až po letech, protože mnozí provozovatelé si zajistili licenci i na 15 let dopředu.
V Brně hracích automatů a podobných přístrojů přibývá, v některých ulicích se herny postupně staly nejfrekventovanějšími podniky. Přemíra výherních automatů v Brně nedávno inspirovala místní Divadlo Feste k nové inscenaci nazvané Haz.Art. Premiéru měla 6. června. Divadelníci upozorňují mimo jiné na to, že zatímco Ve Francii připadá na jeden automat 18.000 lidí, v Česku je to 170 a v Brně dokonce 60 lidí.
Brno dnes vyhlášku přijalo poté, co prezident Václav Klaus před dvěma týdny vetoval novelu loterijního zákona, která dávala obcím možnost regulovat kromě hracích automatů i takzvané videoloterijní terminály. Novela podle prezidenta zásadním způsobem zužovala okruh příjemců finančních prostředků na veřejně prospěšné účely.