Washington se již déle snaží odvrátit velké evropské země v čele s Německem od podle něj příliš rychlého škrtání vládních výdajů, protože by to mohlo zmařit počínající oživení globální ekonomiky. Obama minulý týden v dopise partnerům z G20 vyzval šéfy ostatních předních rozvinutých a rozvojových zemí, aby se zaměřili na obnovení růstu a ozdravování veřejných financí odsunuli do "střednědobého" horizontu.
"Není to žádný program radikálních úspor," hájila Merkelová nedávno představený čtyřletý program své vlády na snížení výdajů o 80 miliard eur (zhruba 2,1 bilionu Kč). "Jestliže ale nedocílíme udržitelného růstu a místo toho znovu vyvoláme jen uměle nafouknutý růst, zaplatíme za to další krizí," řekla Merkelová. Pozastavila se přitom nad snahou Obamovy vlády dál pumpovat do americké ekonomiky nové peníze v situaci, kdy ekonomika očividně oživuje.
Novou krizí však hrozí i Washington, ovšem ze zcela opačných příčin. Obamova administrativa, která svou ekonomickou politiku založila na rekordním programu rozpočtové stimulace v sumě téměř 800 miliard dolarů, varuje před "uspěchaným" rušením fiskální podpory v době, kdy oživení ekonomiky ještě plně nezakořenilo. Vláda s důraznou podporou keynesiánských ekonomů v čele s nobelovským laureátem Paulem Krugmanem tvrdí, že předčasné stažení stimulace by uvrhlo ekonomiku do nového propadu, stejně jako se to stalo v roce 1937, kdy prezident F. D. Roosevelt přišel s plánem vyrovnání rozpočtu.
Němci však na americké argumenty neslyší, protože mnohem horší jsou pro ně vysoké dluhy a deficity, které v minulých měsících vyvolaly dluhovou krizi v eurozóně a otřásly stabilitou eura. "Nikdo nemůže vážně popírat, že nadměrné deficity veřejných financí, a nejen v Evropě, jsou jednou z hlavních příčin této krize," řekl ministr financí Wolfgang Schäuble.
Merkelovou v jejím sporu s USA za ozdravení rozpočtů a zrušení fiskálních stimulací podpořil i ministr hospodářství Rainer Brüderle. Podle něj je z hlediska měnové politiky centrálních bank "absolutně nezbytné, aby se veřejné rozpočty vrátily k vyrovnanosti. Toto bychom měli říci i našim americkým přátelům," řekl ministr.
Silnou podporu německému postoji vyjádřil v pondělí šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Ten v Evropském parlamentu řekl, že v situaci, kdy je nutné obnovit důvěru domácností, firem a investorů, musí stát především napravit neudržitelné veřejné finance. "Rozpočtová politika, kterou bychom z určitého ohledu mohli označit jako restriktivní, je ve skutečnosti politika, kterou bychom spíše nazvali budováním důvěry," řekl šéf ECB.