Německo se před G20 brání kritice svých rozpočtových úspor

Americký prezident Barack Obama chce na summitu zemí G20 v Torontu přemluvit velké evropské země, aby v zájmu oživení globální ekonomiky z těžké recese odložily plány úsporných opatření a zaměřily se dál na podporu ekonomického růstu. Jeho ministr financí Timothy Geithner a šéf Rady ekonomických poradců Lawrence Summers dnes v listu The Wall Street Journal sice uznali nutnost ozdravení rozpočtů, "nikoli však za cenu ohrožení růstu v krátkodobém horizontu".

Schäuble v článku, který vyšel v listech Financial Times a Handelsblatt, zdůraznil, že německá strategie ústupu od expanzivní a podpůrné rozpočtové politiky je promyšlená a položí základy budoucího růstu. K výtkám, podle nichž Německo svými úsporami maří oživení, ministr řekl, že jim nerozumí, protože Berlín od finanční krize v roce 2008 udělal ke stabilizaci ekonomiky a finančního systému velmi hodně.

Německá vláda na počátku měsíc oznámila plán snížit od příštího roku do čtyř let rozpočtový deficit o 80 miliard eur (dva biliony Kč). Podobné plány představily i další evropské země, jejichž dluhy a deficity se za finanční krize a ekonomické recese prudce zvýšily, což vedlo v zimě a na jaře k dluhové krizi a otřesům na finančních trzích.

"Německá vláda ví, že má odpovědnost za podporu růstu v Evropě i ve světě. Uplatníme ji nikoli dalším vršením veřejných dluhů, ale naplňováním naší tradiční role jakožto kotvy stability," napsal Schäuble. Nepřímo také kritizoval Obamovu vládu, jejíž ekonomická politika se jednostranně upnula na deficitní stimulaci ekonomiky za cenu obrovského růstu dluhu a chce v ní dále pokračovat. "Úvěry financovaná stimulace poptávky se nemůže stát trvale návykovým nástrojem," uvedl.

Schäuble vystoupil den poté, co se do německé vlády ostře opřel známý finančník George Soros. Ten ve vystoupení v Německu prohlásil, že Berlín svou politikou rozpočtových úspor poškozuje společný evropský projekt, což může vést až k pádu eura. Němci podle něj ignorují poučení velké krize 30. let a táhnou Evropu do deflace a dlouhé stagnace, což může vyústit v sociální nepokoje, xenofobii a ohrožení demokracie.

Záměry omezovat rozpočtové výdaje systematicky kritizuje i nositel Nobelovy ceny za ekonomii a sloupkař listu New York Times Paul Krugman, který za údajně přílišné podléhání protideficitním náladám kritizuje dokonce i Obamovu vládu. Podle něj teď není čas zabývat se rozpočtovými deficity, protože je ohroženo oživení a hrozí nová recese, napsal nyní Krugman pro Handelsblatt.

Podle analytiků však hlavní evropské země žádné až tak razantní škrty a restrikce zatím nechystají - Německo například bude vést expanzivní fiskální politiku ještě letos a příští rok bude utažení opasků jen velmi mírné. Rozpočtové šoky se uskuteční jen na periférii eurozóny, která je silně ohrožena dluhovou krizí a platební neschopností, tedy v zemích jako Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko, které se na ekonomice eurozóny podílejí jen 15 procenty.

"Evropa v podstatě vyjadřuje příslib uvést veřejné finance zpět do udržitelného stavu, a to není nic dramatického. Myslím si, že to je správný krok," řekl listu Financial Times Erik Nielsen, evropský ekonom banky Goldman Sachs. Dopad úspor na růst bude přitom podle ekonomů kompenzován výrazným letošním poklesem eura.

Merkelová v rozhovoru pro list The Wall Street Journal odmítla názor, podle něhož Německo podobně jako Čína spoléhá na to, že mu jeho vývozy budou financovat neudržitelné výdaje v ostatních zemích světa. USA nutí Německo, aby namísto vývozu podporovalo v zájmu globálně vyváženého růstu spíše domácí poptávku, a stejné přání vyslovila nedávno i Francie. Na Německo by se v tomto ohledu mohl na G20 soustředit tlak, protože Čína tento týden vyšla vstříc USA a přijala kroky k uvolněni kurzu měny.

"Německé úspěchy v exportu odrážejí vysokou konkurenceschopnost a inovační sílu našich firem," uvedla Merkelová. "Uměle snižovat německou konkurenceschopnost by neprospělo nikomu," dodala. Kancléřka také odmítla Obamovy výzvy odložit rozpočtové úspory, a řekla, že Berlín už nebude pokračovat v politice krátkodobé podpory ekonomického růstu.

Postoj Německa podpořili nejvyšší představitelé Evropské komise a Evropské centrální banky. Prezident EU Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Manuel Barroso v dopise lídrům G20 uvedli, že globální oživení postupuje lépe, než se čekalo, a největší světové ekonomiky by se měly shodnout na tom, aby "konsolidace rozpočtů začala nejpozději v roce 2011".

Šéf ECB Jean-Claude Trichet dnes v italském lisu La Repubblica prohlásil, že rozpočtové restrikce nezavlečou eurozónu do stagnace, a vyzval vlády k nezbytným rozpočtovým a strukturální, reformám. "Jsem pevně přesvědčen, že za současných okolností bude politika, která inspiruje důvěru, ekonomické oživení podporovat, nikoli narušovat, protože důvěra je dnes klíčovým faktorem," řekl Trichet a za příklad dal právě Německo.