Hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně reálně snížil o 4,1 %. To se odrazilo i v reálných příjmech domácností. Navzdory tomuto vývoji kupní síla domácností vzrostla průměrně o 2,5 %. Důvodem byla nízká úroveň cenové inflace. Přestože se v průběhu loňského roku začala hospodářská krize zmírňovat, na příjmy a výdaje domácnostní to nemělo téměř žádný pozitivní dopad. Situace na trhu práce se zhoršovala a nezaměstnaných přibývalo. Proto došlo k poklesu spotřebitelské poptávky. Naopak rostly nároky na výplatu sociálních dávek a podporu v nezaměstnanosti. Vyplývá to z „Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2009 a predikce na další období“ Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Největším zdrojem peněžitých příjmů domácností byly mzdy. Průměrná nominální mzda představovala 23 598 Kč. Oproti předchozímu roku vzrostla o 4 %. Nižší nárůst, 3, 8 %, vykazovala v podnikatelské sféře, zatímco v nepodnikatelské sféře narostla o 4,7 %. Zvýšení způsobily především úbytek zaměstnanců s podprůměrnou mzdou, pokles nemocnosti a kumulace výplat mimořádných odměn na konci roku. Negativní však je, že růst mezd neodpovídal skutečné produktivitě práce, kde došlo k poklesu.
Vedle mezd významný díl příjmů domácností tvořily dávky sociálního charakteru. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na dávkách důchodového pojištění vyplatila v roce 2009 o 26,4 miliardy Kč více než v předchozím roce. Průměrná výše starobního důchodu dosáhla 10 027 Kč, což je oproti roku 2008 o 7,3 % více. Rovněž se zvýšil celkový počet důchodců, a to o 36,4 tisíce. Počet nezaměstnaných pobírajících podporu v nezaměstnanosti také vzrostl. K 31. prosinci 2009 ji pobíralo 189,5 tis. lidí (z celkového počtu 539,2 tis. uchazečů o zaměstnání), meziročně jich s podporou přibylo 51 tisíc. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti se zdvojnásobily. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti za měsíc vzrostla o 10,2 % na 5 851 Kč. Úřady práce vyplatily v rámci podpor o 7,9 miliardy Kč více než v roce 2008.
Výdaje domácností v loňském roce stagnovaly. Meziroční přírůstek dosáhl pouze 0,7 miliardy Kč. Na úrovni konkrétních skupin domácností ale vzrostly, a to v průměru o 3,7 % v porovnání s předchozím rokem. Meziroční úhrnný růst spotřebitelských cen dosáhl jen 1 %, tzn. nejméně od roku 2003. Ceny bydlení, vody, energií a paliv cenovou hladinu zvyšovaly. Naopak ke snižování docházelo díky cenám potravin a dopravy. Domácnosti přesto omezily některá svá vydání, například za bytové vybavení, rekreaci, odívání a podobně. Rovněž se méně zadlužovaly. Korunové a cizoměnové dluhy domácností dosáhly 974,8 miliardy Kč. Úspory nerostly tak rychle jako v předchozích letech. Stav úspor se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil o 111,5 miliardy Kč na 1 551,3 miliardy Kč, což byl o 38,8 mld. Kč nižší přírůstek než v roce 2008.
Začátkem roku 2010 začaly růst spotřebitelské ceny, což ovlivnily především změny netržních cen: vzrostla základní i snížená sazba DPH (z 19 % na 20 %, respektive z 9 % na 10 %) a sazba spotřební daně z pohonných hmot a alkoholických nápojů. I v průběhu roku 2010 pravděpodobně ještě bude doznívat ekonomická recese. Předpokládá se stále ještě vysoká nezaměstnanost, vyšší roční cenová inflace i působení protikrizových opatření. HDP by mohl vzrůst o cca 0,5 % - 1,5 %. Vzestup cen se očekává u bydlení, plynu, tepla a pohonných hmot.
MPSV při analýze vycházelo z dat Českého statistického úřadu, České národní banky a Asociace pro kapitálový trh. Dále využilo vlastních databází, údajů České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva financí. Plná verze textu je dostupná na http://www.mpsv.cz/cs/8724.