Země střední a východní Evropy (země CEE) se až do dnešního dne vypořádávají s finanční krizí celkem dobře, čímž se potvrzuje, že obavy a skepticismus široce panující ještě před rokem byly nadsazené. Oživení probíhá a ekonomové UniCredit zvýšili svůj odhad růstu HDP v regionu pro rok 2010 ze 2,8 % to 3,1 %. V solidní situaci je Turecko (5,6 %), Rusko (3,4 %) a Slovensko (3,5 %), pro jiné je však mnohem těžší dostat se z recese, např. Chorvatsko (-1,5 %) nebo Bulharsko (-1,0). Jinými slovy to znamená, že oživení v regionu CEE je dvourychlostní. Hlavní rizika přicházejí z eurozóny, která zažívá oživení na finančně napjatých trzích, kdy napětí bylo způsobeno obavami ohledně výše státního zadlužení.
- Výhled předpokládaného růstu HDP v regionu CEE ve výši 3,1 % je příznivější než výhled pro západní Evropu (eurozóna počítá s růstem ve výši 1 %);
- Nicméně se jedná o dvourychlostní oživení, kdy některé země porostou rychleji, jiné budou zaostávat;
- Podnikový sektor zřejmě poroste rychleji než retailový
- Odhad pro Českou republiku pro rok 2010 je 1,8 %.
I když rozdíly ve výkonnosti jednotlivých zemí budou pravděpodobně přetrvávat i v nejbližších měsících, některé růstové ukazatele z oblasti průmyslové výroby a exportu potvrzují, že oživení i nadále probíhá. Zejména v Rusku a v Estonsku se vývoj v posledních 3 měsících urychlil a prokázal pevný potenciál těchto zemí. Díky neustále rostoucí poptávce z Asie a západní Evropy zůstává export zdrojem růstu v celém regionu. Nejvíce z toho těží zejména ty země, které jsou nejotevřenější vůči globálnímu obchodnímu cyklu. Nicméně, rozdíly mezi ukazateli důvěry a reálnými údaji o výrobě se poněkud zvýšily.
Dvourychlostní oživení: podnikový sektor překonává retailový sektor
Díky úsporným balíčkům zavedeným jako odpověď na fiskální problémy a vzhledem ke stále vysoké míře nezaměstnanosti zůstává osobní spotřeba i nadále na nízké úrovni a z tohoto pohledu lze v dohledné době sotva očekávat výraznější změny. Na druhé straně, ochota poskytovat úvěry je velmi utlumená a růst mezd je nižší než v době před krizí, to vše navíc k slabému výkonu retailového sektoru. Domácí poptávka by proto měla dále zaostávat a export by měl i nadále zůstat hnacím motorem oživení a urychlení průmyslové výroby.
Dobrou zprávou na domácí půdě ale je, že celá řada zemí realizuje rozsáhlé programy v oblasti infrastrukturního rozvoje. Například: Polsko a Ukrajina se připravují na fotbalový šampionát EURO 2012, Kazachstán ze všech sil modernizuje svoji infrastrukturu, Rusko se připravuje na olympijské hry, které se budou konat v roce 2014 v Soči, a Srbsko rovněž úspěšně realizuje několik projektů. Všechny tyto programy se přelévají do intenzivní stavební činnosti a pomáhají zmírnit opojení z předchozího stavebního boomu.
V každém případě region CEE zůstává i nadále hnacím motorem růstu, má velký potenciál a slabě, zato ale trvale, získává zpět důvěru jako následek krize.