Daň, která má být uvalena na velké finanční instituce v celkové výši 18-19 miliard dolarů (až 401 miliard Kč), demokraté vsunuli do zákona v pátek na poslední chvíli před uzavřením domněle konečné verze vzešlé z jednání mezi zástupci Sněmovny reprezentantů a Senátu. Záměrem bylo krýt tímto způsobem náklady, které bude reforma znamenat pro veřejné finance. Nový plán předpokládá, že náklady zákona pokryje převod 11 miliard dolarů z rušeného programu na záchranu finančního sektoru a zbytek se získá zvýšením částky, kterou musí banky platit na pojištění vkladů.
Plány demokratů na rychlé schválení legislativy zmařilo především úmrtí jejich senátora Roberta Byrda. Vstřícný republikán Scott Brown poté dal najevo, že zákon nepodpoří, pokud by obsahoval daň na velké banky a hedgeové fondy, a podobně se vyjádřily i dvě republikánské senátorky, které minulý měsíc zvedly ruku pro senátní verzi zákona. V Senátu by tak demokraté neměli potřebných 60 hlasů na překonání opozice republikánů.
Sněmovna reprezentantů, kde mají demokraté jasnou většinu, chce stále hlasovat o zákonu dnes. Předseda bankovního výboru Senátu Chris Dodd se však vyjádřil, že o hlasování v Senátu tento týden pochybuje. Kongres má příští týden po svátku 4. července přestávku, což by znamenalo, že Obama by zákon mohl dostat na stůl nejdříve v polovině července.
Před měsícem schválil svůj návrh nejrozsáhlejší reformy regulace finančního sektoru od 30. let minulého století Senát a již v prosinci svůj návrh přijala sněmovna. Minulý týden pak sjednocenou verzi schválil dohadovací výbor obou komor.
Reformy finančního sektoru jsou nejvyšší Obamovou prioritou a reagují na nedávnou hlubokou finanční krizi. Jejich záběr se pohybuje od nových pravidel pro záchranu problémových bank přes změny v dohledu nad finančním sektorem po ochranu spotřebitelů.