Podnikatelské úvěry včera a dnes III.

Na co banky půjčují nejraději a na co půjčovat nechtějí? Nedá se přímo říci, že by existovala skupina projektů, záměrů nebo nápadů, na které by banky nepůjčovaly. Zajímavé je, že banky nerady půjčují "malé" částky v řádech milionů. Raději mají větší sumy. Je to dáno náklady. Náklady na malý úvěr jsou téměř stejné, jako náklady na vyřízení, otevření a čerpání velkého úvěrového účtu. Velké úvěry mají také velké zajištění, které pochopitelně převyšuje výši úvěru. Na co však banky skutečně nerady půjčují, jsou nejisté stavební projekty. Jedná se o takové projekty, kde investor má pozemek, chce vytvořit bytovou zástavbu (nájemní dům, rodinné řadové domy) a pochopitelně pro rozjezd projektu potřebuje financování z cizích zdrojů. Není jednoduché najít banku, která projekt profinancuje. Opačným případem je financování velkých nákupních center, především v Praze. Pro příští rok se očekává ještě větší rozmach investorské aktivity v tomto směru. Zároveň se předpokládá mohutný rozvoj i v ostatních regionech. Vedle těchto specializovaných center nákupu, odpočinku a zábavy banky rády a bez problémů půjčují také na projekty kancelářských prostor. Investování do realit nepředstavuje problém. Jiná situace je v úvěrové angažovanosti pro malé a střední podnikatele. Záleží na individuálním posouzení a kvalitě záměru a především je potřeba mít kvalitní ručení, což může představovatdalší velkou překážku. Malá (střední) firma nedisponuje takovým majetkem, aby mohla poskytnout dostatečnou zárukou pro banku. Zde je potřeba se soustředit na rozvojové projekty ministerstev.

Jak ČNB dělí úvěry poskytnuté komerčními bankami? ČNB nesleduje strukturu poskytnutých úvěrů z hlediska velikosti podniku, ale pouze úvěry korunové a úvěry v cizí měně. Dále člení portfolio úvěrů z hlediska času (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé), sektoru (podniky a domácnosti) a druhů (provozní, investiční, hypoteční, spotřební, na privatizaci, na přechodný nedostatek zdrojů a na nákup cenných papírů). Tento vývoj lze v čase sledovat a lze v něm najít pozitivní trendy.

Jak ČNB sleduje „kvalitu“ úvěrového portfolia bank? Banky samotné si vedou spoustu statistik. Některé po nich vyžaduje ČNB, jiné slouží pro vlastní potřebu banky. Veřejně k dispozici všem zájemcům o bankovní sektor jsou údaje publikované Českou Národní Bankou. Ta sleduje dva základní ukazatele „kvality“ bankovního portfolia. A sice „klasifikované úvěry“ a „kapitálovou přiměřenost“. Klasifikované úvěry se dělí na ?sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové. Není bez zajímavosti, že podíl klasifikovaných úvěrů za poslední uzavřené období na konci roku 2001 klesl na 21,56% v roce předchozím činil 29,83% a v roce 1999 32,15%. Je zde vidět podstatně zlepšující se trend. Musíme ale brát na vědomí, že v tomto období docházelo (a ještě stále dochází) k restrukturalizaci úvěrových portfolií (proto ten významný pokles za minulý rok) a v souvislosti ze změnou majitelů bank (posun k soukromému vlastnictví) k vyvedení špatných úvěrů na konsolidační banku (dnes agenturu). Z tohoto pohledu je ukazatel kapitálové přiměřenosti bank mnohem přesnější. Tento ukazatel má také příznivý vývoj. Banky bez problému plní stanovenou minimální hranici 8%, na konci roku 2001 to bylo za celý sektor 15,52%, v roce 2000 14,87 a v roce 1999 13,59%. Podstatné zlepšení nastalo v oblasti legislativy, především vymahatelnosti práva hlavně u zástav. Novela „bankrotového“ zákona, zlepšený dohled ČNB to vše přispívá k větší ochotě bank angažovat se na nových projektech.

Co jsou očištěné a co neočištěné úvěry? Česká národní banka rozlišuje dva typy úvěrové emise komerčních bank. Jedná se o tzv. neočištěné, to jsou naprosto všechny úvěry v korunovém vyjádření a v cizí měně (přepočítané kurzem) a poskytnuté všemi bankami. A tzv. očištěné, tedy takové, které jsou upravené o kurzové vlivy, odpisy a úvěry poskytnuté bankami po odebrání licence. Očištěné jsou dále upravené o operace spojené s restrukturalizací úvěrového portfolia bank (převody na Konsolidační agenturu, tedy stát).

Kdo připravuje potřebné podklady pro jednání s bankou při žádosti o úvěr? Podnikatelé v současnosti umí připravit kompletní dokumentaci sami, ale musí mít již určité zkušenosti. Při první žádosti o úvěr nelze očekávat tak hladký průběh jako při dalších. Také záleží o jaký typ úvěru se jedná. Jinak jsou posuzovány investiční, jinak překlenovací úvěry. Banky v současné době nabízejí možnost připravit kompletní dokumentaci ve spolupráci s klientem. Tzv. pre-scoring se pohybuje u bank do maximální výše 50 000 Kč, samotné služby spojené s realizací úvěru od 0,01% do 0,05% z celkové výše úvěru (měsíční poplatek). Je možné využít i nabídky soukromých firem, které podnikatelům při přípravě potřebných podkladů pomohou.

Jakých chyb se podnikatelé při přípravě projektů a podkladů pro banku dopouštějí? Podnikatelé si dostatečně neuvědomují, že jakmile chtějí spolupracovat s financující bankou, musí v podstatě svoji firmu před bankou „svléknout do naha“. Trochu nadneseně řečeno, ale vystihuje to podstatu věci. Naivní je představa minulých let, kdy stačilo přijít (i jako fyzická osoba), ukázat od architekta návrh nové restaurace a záměr na dvou listech papíru -výstavba na zelené louce. Jako zástava sloužila většinou pouze samotná nová nemovitost (provozovna) a banka peníze půjčila. Hlavní překážka, kterou banky nejsou ochotny akceptovat je rozhodně nepřipravenost. A to nepřipravenost nejenom projektu, ale i samotných podnikatelů.

Krachují i schválené a bankou úvěrované projekty? Ano, krachují i bankou schválené projekty. Tomu nelze definitivně zabránit. Důležité jsou příčiny a důsledky. Banka se však v současnosti může podstatně lehčeji dostat k zástavám a tyto zpeněžit. O poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru vždy rozhoduje úředníkať už generální ředitel, nebo vedoucí odboru úvěrů. Lidé jsou omylní. Veškeré podpůrné prostředky (scoring) jsou pouze pomocným nástrojem při rozhodování. Svoji roli také hrají úsudek, intuice, názor a zkušenost úvěrového pracovníka.