TEXT-Záznam jednání bankovní rady ČNB z 23/06

...
                                
 "Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl, 
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman, 
vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík, 
vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
                                
 "Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté 
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a 
jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z třetí 
situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu 
k prognóze v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. V proinflačním směru 
působila vyšší pozorovaná květnová inflace, jejíž odchylka od 
prognózy ve výši 0,3 procentního bodu byla zapříčiněna vyšším 
než očekávaným růstem cen pohonných hmot a regulovaných cen. 
Oproti tomu ukazatele domácí reálné ekonomiky působily spíše 
protiinflačním směrem, když byl meziroční růst HDP oproti 
předpokladům nižší o 0,7 procentního bodu, došlo k prohloubení 
poklesu celkové zaměstnanosti a k nižšímu než očekávanému růstu 
mezd. Ve směru nižší inflace, respektive nižších domácích 
úrokových sazeb zejména na vzdálenějším horizontu prognózy, 
působil rovněž další pokles výhledu úrokových sazeb v eurozóně. 
V rámci měnových podmínek směřovaly v porovnání s prognózou ve 
směru nižší inflace mírně vyšší krátkodobé tržní úrokové sazby, 
proti tomu byl měnový kurz české koruny vůči EUR i USD slabší.
                                
 "V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se 
bankovní rada shodla na tom, že bilance rizik predikce inflace 
je v současnosti zhruba vyrovnaná. Bylo však také uvedeno, že 
obecné nejistoty prognózy jsou i nadále poměrně vysoké. Někteří 
členové bankovní rady vyjádřili rovněž své pochybnosti o 
vzájemné konzistenci některých dostupných makroekonomických 
ukazatelů. V této souvislosti byl diskutován především lepší než 
očekávaný vývoj spotřeby domácností v prvním čtvrtletí roku 
2010, který neodpovídal vývoji maloobchodních tržeb a růstu 
mezd. Bylo připomenuto, že případná revize poptávky ve směru 
nižší soukromé spotřeby by znamenala dodatečné protiinflační 
riziko.
                                
 "V rámci diskuze nižšího než předpokládaného růstu HDP a 
struktury jeho tvorby byl zmíněn výrazný pokles stavební výroby. 
Bylo uvedeno, že se zde projevuje nechuť domácností k výdajům 
kombinovaná s úspornými opatřeními státu. 
                                
 "Na straně proinflačních rizik někteří členové bankovní rady 
akcentovali vývoj cen ropy a jiných komodit. Zazněla ale též 
argumentace, že vyšší inflace oproti prognóze byla sice tažena 
vzhůru především vyššími cenami pohonných hmot, ale že výhled 
dolarových cen ropy byl revidován směrem dolů.
                                
 "V této souvislosti zazněla též hypotéza o možnosti nárůstu 
bublin v cenách komodit v reakci na uvolnění celosvětové měnové 
politiky. Dopady vyššího růstu cen komodit do inflace přitom 
mohou být výraznější než obvykle, a to i v situaci nízké 
poptávky, protože marže výrobců jsou již stlačeny na nízkou 
úroveň a nemohou se již zřejmě dále výrazněji snižovat. 
                                
 "Bankovní rada věnovala poměrně velkou část své diskuse také 
vývoji fiskální politiky v ČR i v zahraničí. Bylo řečeno, že 
dosavadní vývoj domácích veřejných financí ukazuje na možnost 
vyššího vládního deficitu v letošním roce, připravovaná úsporná 
rozpočtová opatření mohou naopak pro příští rok znamenat deficit 
nižší než doposud předpokládaný. Fiskální politika by tak v 
příštím roce mohla působit ve směru nižšího ekonomického růstu a 
nižší inflace. 
                                
 "Proti tomu ale zaznělo, že protirůstové dopady dobře 
provedené fiskální konsolidace mohou být pouze krátkodobé a že 
tato konsolidace může naopak přinést významné stabilizující a 
prorůstové efekty související s růstem důvěry. V souvislosti s 
připravovanými úspornými fiskálními opatřeními v zahraničí 
někteří členové bankovní rady zmínili, že eurozóna může směřovat 
k odlišnému mixu hospodářských politik s přísnější fiskální 
politikou a uvolněnější politikou monetární. 
                                
 "Bankovní rada dále diskutovala nárůst rizikové prémie na 
domácím peněžním trhu, kde se může projevovat efekt nákazy ze 
zahraničí kvůli fiskálním problémům některých zemí. V této 
souvislosti byla opakovaně vznesena pochybnost ohledně 
předpokladu prognózy o poklesu rozpětí mezi krátkodobými tržními 
sazbami a základní měnověpolitickou sazbou, který se již delší 
dobu nenaplňuje.
                                
 "Na druhou stranu bylo ale zmíněno, že dopady negativního 
vývoje v eurozóně na českou ekonomiku by mohly být alespoň 
částečně kompenzovány nesouměrným vývojem napříč jednotlivými 
zeměmi eurozóny, přičemž naše ekonomika je navázána na silnější 
z těchto zemí.
                                
 "Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně 
rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo 
operace na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí 
hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér 
Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Řežábek, vrchní 
ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová."