O dotaci žádal magistrát, který chtěl peníze hned na dva projekty. První z nich předpokládal nákup 16 patnáctimetrových nízkopodlažních trolejbusů, druhý zase řešil nový způsob odbavování cestujících, který by umožnil začlenění do připravovaného integrovaného systému Ústeckého kraje. Obojí bude stát 235 milionů korun, přičemž z evropských peněz mělo jít 85 procent. U nových projektů se podle Krause přitom očekává mnohem vyšší spoluúčast, která by měla být až čtyřicetiprocentní. V tom je největší problém.
"I za těchto o dost méně komfortních podmínek jsme připraveni do toho jít," řekl ČTK Kraus. To ovšem znamená, že město nebo dopravní podnik musí pomalu začít shánět peníze. Jednoduchým výpočtem by vycházelo, že rozdíl ve spoluúčasti oproti původní verzi projektu je 58,75 milionu korun. "Tak jednoduché to není, promluví do toho DPH a další faktory. Ale ano, řádově půjde o desítky milionů korun," řekl Kraus a dodal, že dopravce zřejmě začne shánět úvěrování. Podnik je přitom v paradoxním postavení. O dotaci sám nežádal, důsledky se ho ale bezprostředně dotknou.
Regionální rada soudržnosti prý zrušila výzvu k podávání projektů kvůli konfliktu českých zákonů a předpisů EU. Projekty přijímat zase začne, ale termín není zatím znám. "Nezbývá než počkat a náš projekt aktualizovat," citoval Ústecký deník náměstka primátora Jana Řeřichu.
Trolejbusy tvoří páteř městské dopravy a jsou hojně využívané, jejich stav je přitom již delší dobu špatný. Jejich průměrné stáří přesahuje 15 let a některé vozy jsou v provozu už od konce 80. let. Jeden z nich se v roce 2006 vzňal za jízdy s cestujícími. Město na obnovu vozového parku nemá již delší dobu peníze, vloni muselo dokonce odříct plánovaný nákup deseti trolejbusů. Jeden krátký dvounápravový trolejbus stojí zhruba osm milionů korun, třínápravový ještě asi o polovinu víc.
Místo toho může dopravní podnik koupit alespoň 20 autobusů na stlačený zemní plyn, na něž získal 58 milionů korun z česko-švýcarského programu na snížení emisí.