Investoři, kteří tuto sféru příliš nesledují, se tak mohou dostat do situace, kdy jednoduše nevědí, kam své prostředky umístit. Jako rozumný postup lze u méně fundovaných investorů považovat preferování takových produktů, které jsou spojené se stání podporou.
Každý se musí postarat sám
Denně jsou lidé prostřednictvím médií nebo finančních poradců pod silným tlakem. Reklama v televizi nebo rozhlase přesvědčuje o výhodnosti investice do různých produktů. Telefonáty nebo návštěvy poradců na doporučení od známých nebo příbuzných jsou na denním pořádku. Život - penze, život - penze. A každý rok z toho něco investor dostane zpět. Jaká je ale pravda? Jak se rozhodnout o své budoucnosti? Spoléhat na stát, na možný budoucí důchod, či že se stát postará o bydlení? Vůbec ne. Ta doba je nenávratně pryč. Úkolem každého zodpovědného jednotlivce nebo "hlavy rodiny" je postarat se sám o sebe. Zde začíná první problém. Kdo může poradit a kdo je opravdu nezávislý? Jak investovat peníze aby o ně člověk nepřišel? Pro správný výběr je určující životní situace a požadavky potenciálního investora.
Státem podporované finanční služby
Pozornost všech investorů by v každém případě měla směřovat na státem podporované produkty. Díky určitým garancím či státnímu dozoru lze takové investiční možnosti považovat za bezpečnější. Současně nastavené podmínky stavebního spoření dělají tento produkt pořád absolutně nejvýhodnější investicí pro všechny. Tento produkt má ale i svá omezení a nevýhody a to především v maximální optimální měsíční částce. Tou je cca 1500 Kč na osobu. Pro čtyřčlennou domácnost to je tedy 6000 korun měsíčně po dobu pěti let. Za tuto dobu rodina naspoří 360 tisíc korun, ale díky úrokům a státnímu příspěvku bude na všech čtyřech účtech přibližně půl miliónu korun. Stavební spoření je tak s průměrným ročním výnosem ve výši 14 procent nejvýhodnějším a zároveň nejbezpečnějším produktem a rodina by na něm měla stavět svůj finanční plán. Vzhledem k tomu, že stávající platné podmínky byly státem nastaveny v jiné době, lze očekávat s velkou pravděpodobností, že se velkorysost státu bude měnit. Dnes totiž vyplacenou státní podporu mohou účastníci systému použít k jakýmkoliv účelům, nejen na bytovou výstavbu, ale i na koupi např. auta nebo počítače. Primární myšlenka se tak vytrácí a v příštím roce se podmínky pravděpodobně budou měnit.
Stáří může finančně vylepšit i penzijní fond
Spořit šest tisíc měsíčně na celou rodinu je pro někoho hodně. Výsledek po pěti letech je ale velice zajímavý. Princip dlouhodobého spoření je nejvíce patrný u penzijního připojištění. Dnešní důchodový systém je ve stávající podobě již neudržitelný a obrovský schodek systému, kde plátci sociálního pojištění mnohem méně přispívají než je na důchodech vypláceno, potápí státní rozpočet a je kritizován i z Evropské unie. Reforma je nevyhnutelná. Chyba je tedy v systému. I jednotlivec se ale musí chovat zodpovědně. Už dnes existuje systém penzijního připojištění, kde si opravdu každý může na svůj budoucí důchod spořit. Čím dříve se začne spořit, tím menší měsíční úložku je nutné ukládat. Tato forma je také státem podporovaná a tak i obyčejný student při spoření 100 korun měsíčně (což je nejmenší možná měsíční úložka) dostane od státu dalších 50 korun. Penzijní fond svěřené prostředky investuje a s poplatníkem se dělí o zisk z takové investice. Podle současné zákonné úpravy fond nemůže investovat libovolně, ale podle přísných pravidel investuje do bezpečných a likvidních instrumentů. Zisk tak není sice vysoký, zato je poměrně stabilní a časem převýší i příspěvky státu. Tím výnos investice ještě více roste. Sto korun je minimální hranice s procentně nejvyšším státním příspěvkem. Ten je maximálně 150 korun při pětisetkorunové úložce. Další výhodou a podporou od státu je možnost snížení daňového základu o max. 12 000 Kč ročně. Čtvrtou výhodou je možnost příspěvku zaměstnavatele. Tuto částku (do určitého procenta příjmu) si firma odečte od základu daně, a tak takové "zvýšení" platu je pro zaměstnavatele výhodnější než přímé platové zvýšení. V jeho případě musí firma platit sociální a zdravotní pojištění. Penzijní připojištění je tak druhým pilířem soukromého investování.
Spořit lze i s životním pojištěním
Dalším důležitým produktem je životní pojištění. Toto je však složitý produkt vyžadující podstatně hlubší analýzu možností klienta. Obecně ale platí, že životní pojištění by měl mít uzavřen minimálně ten člen rodiny, na kterém jsou ostatní finančně závislí. Je to tedy pojištění proti riziku. Vedle rizikového faktoru však většina těchto pojistek obsahuje i spořící složku. Díky tomu lze střádat i v rámci životního pojištění.
Cíl lze dosáhnout různými způsoby
Investoři by neměli zapomínat, že při rozhodování o rozložení investice do jednotlivých instrumentů je třeba postupovat rozumně. Ani v nejmenším není vhodné se nechat nalákat například na podílové fondy nebo akcie, když ještě investor nevyužívá základní státem podporované formy spoření nebo pojištění. U všech finančních produktů je dobré mít na paměti některé skutečnosti:
Výnos ze stavebního spoření je určen na uspokojení bytových potřeb, nicméně nastřádanou sumu peněz lze po pěti letech využít libovolně. U penzijního připojištění zase platí, že je důležité začít spořit včas a tím si zajistit kvalitní stáří.