ANALÝZA-Ekonomika eurozóny se trápí, Německo na pranýři

Největší evropská ekonomika, jež tvoří třetinu hospodářského výkonu eurozóny, zažívá poslední dva roky těžký útlum. Země porušila rozpočtová pravidla měnové unie, jejichž přijetí sama prosadila, a stala se temnou skvrnou na ekonomickém výhledu celého regionu.
Prezident Bundesbanky Ernst Welteke minulý týden označil zmíněnou divergenci za zatím nejméně uspokojivý faktor od vzniku měnové unie a zdůraznil, jak důležitá by byla reforma německého trhu práce. "Pro lidi jako Welteke je překvapením, jak velké jsou rozdíly mezi Německem a ostatními," řekl Tony Dolphin, analytik společnosti Henderson Global Investors. "Nebezpečí spočívá v tom, že (Německo) svým ochabnutím vysaje ekonomickou vitalitu z celé eurozóny," dodal.
Německý hospodářský růst se téměř zastavil, meziroční míra inflace se drží jen těsně nad jedním procentem a mnozí ekonomové dokonce začínají otevřeně mluvit o hrozící deflaci. Dynamičtěji se rozvíjející ekonomiky eurozóny ale vykazují inflaci až třikrát vyšší. To ztěžuje pozici Evropské centrální bance, jež má méně prostoru k uvolnění měnové politiky.
Bez Německa se reálný ekonomický růst Evropské měnové unie blížil v letošním prvním pololetí meziročně jednomu procentu, vyplývá ze studie pařížské firmy CDC IXIS Capital Markets. Německý růst byl ve stejné době téměř nulový. V letech 1995 až 2001 se výkon německé ekonomiky v průměru zvyšoval o 1,6 procenta ročně, bezmála o procento pomaleji než ve zbylých 11 zemích eurozóny.
Němečtí politici se však neustále odvolávají na faktory, jež sami nemohou ovlivnit, jako propad akciových trhů nebo stagnace americké ekonomiky. Tím zpochybňují naději na kýžené reformy a vrhají stín na budoucnost celé eurozóny. "Trvale popírají, že jejich problémy jsou hlavně domácího rázu," řekl nejmenovaný centrální bankéř. Německo je nicméně dominantní silou v regionu a jeho potíže jsou současně brzdou pro sousední ekonomiky, pro něž je Spolková republika klíčovým exportním trhem. Odrazem této situace je i vývoj na světových finančních trzích. Ty daleko ochotněji vsadí na rychlé oživení ve Spojených státech než v Evropě.

SDÍLENÍ PROBLÉMŮ 
"Eurozóna má snadno identifikovatelný problém - Německo," řekl minulý měsíc bez okolků komisař Evropské unie pro ekonomiku Pedro Solbes. Klíčový indikátor nálady německých podnikatelů, index mnichovského ekonomického institutu Ifo, klesl v listopadu už šestý měsíc v řadě. Ukazatel založený na průzkumu více než 7000 firem se snížil na 87,3 z 87,7 bodu. "Německé spotřebitelské výdaje a domácí poptávka silně utrpí každým vnějším šokem," řekl Jean-Philippe Cotis, hlavní ekonom Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
Pozorovatelé volají po změnách, jež by usnadnily najímání a propouštění zaměstnanců. Upozorňují, že si mocné německé odbory vynucují tak prudké zvyšování platů, že tím brání vzniku nových pracovních míst a dusí investice. "Existují dvě Evropy. Evropa, která má potenciál k vytváření pracovních míst, tedy ekonomiky jako Španělsko, Portugalsko, Irsko, a na druhé straně Německo," řekl jiný centrální bankéř, který si rovněž přál zůstat v anonymitě. Podle mnohých ekonomů jsou však nezbytná daleko razantnější opatření. Eric Chaney, specialista na ekonomiku eurozóny z Morgan Stanley v Paříži, doporučuje na dva roky zmrazit růst mezd a podniknout kroky k podstatnému zvýšení produktivity. Jedině tak bude možné oživit firemní zisky a investice.
Účinným lékem by bylo dočasně zrušit firemní daně. Takové opatření by jistě blokovaly ostatní země eurozóny, neboť by šlo přímo proti snaze o harmonizaci daňových sazeb, jejímž smyslem je zabránit vzájemnému přetahování o investory. "Dlouhodobě na tom jistě něco je. V tuto chvíli si ale musí členové eurozóny uvědomit, že pomoci Německu, aby se zotavilo, je nejvyšší prioritou," uvedl Chaney v poslední zprávě klientům. 

Alister Bull, přeložil Jan Korselt