Na nákladech při pomoci zemím v těžkostech by se podle Radičové měly podílet i banky. "Jakýkoliv případný vstup do obranného valu proto vláda podmiňuje závaznou dohodou eurozóny, že uskuteční potřebné reformy v bankovním sektoru, na úrovni Evropské komise, Eurostatu a ratingových agentur," uvedl Baťo. Slovenská vláda bude o záchranném fondu jednat ve středu.
Fond měl původně začít fungovat již od začátku července, svoji činnost však kvůli chybějícímu souhlasu Slovenska zatím nezahájil. V minulosti přitom vytvoření mechanismu podpořil předchozí kabinet premiéra Roberta Fica, oficiální souhlas však nechal až na novou vládu.
Pokud bude Bratislava s podpisem nadále váhat, záchranný fond nemůže začít vydávat dluhopisy za 440 miliard eur (11,16 bilionu Kč). Fond následně dluhopisy rozdělí mezi jednotlivé státy, Slovensko by mělo být zodpovědné za splacení dluhopisů v hodnotě 4,37 miliardy eur.
Na vytvoření zvláštní finanční pomoci ve výši 750 miliard eur na pomoc státům, které se dostanou do podobných problémů jako zadlužené Řecko, se před časem dohodly země Evropské unie s Mezinárodním měnovým fondem. Eurozóna přispěje částkou 440 miliard eur, zbývající částku přislíbily v případě potřeby MMF a Evropská komise.
Radičová v pondělí v Bruselu odmítla pomoc pro silně zadlužené Řecko. Bývalá vláda souhlasila s touto pomocí, z celkové výše 110 miliard eur měla Bratislava poskytnout 800 milionů eur.