Kde se „bere“ nejvíc?

Ve čtyřech zemích je průměrná měsíční mzda vyšší než 4 000 €. Jak si stojí Česko?

Za rok 2009 byla nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda v členských zemích OECD v Norsku (4 840 €), Švýcarsku (4 547 €), Dánsku (4 201 €) a Lucembursku (4 037 €). Nejnižší průměrná mzda je v Mexiku (450 €), Polsku (721 €) a Maďarsku (736 €).

V přiložené tabulce je průměrná mzda v zemích OECD. Průměrná mzda je následně přepočtena na eura ve všech zemích aktuálním kursem. Některé národní měny mnohé během roku 2009 proti euro posilovaly či oslabovaly, tak je výše průměrné mzdy po přepočtu na eura nižší či vyšší než v předcházejících letech. Hodnota průměrné mzdy se přitom v národní měně příliš nezměnila.

Kdo pracuje za průměrnou mzdu?

Ve všech členských zemí OECD pracuje za průměrnou mzdu přibližně třetina zaměstnanců (někde ještě méně). Příjmy nadstandardně ohodnocených zaměstnanců tak neustále zvyšují průměrnou mzdu, která tak stále méně přestává odpovídat hodnotě mzdy běžného zaměstnance. V Česku jsou však mzdové rozdíly ještě pořád menší než v západní Evropě či USA a Kanadě.

Průměrná mzda v Česku

Dle zprávy Českého statistického úřadu ze dne 9. 3. 2010 dosáhla v roce 2009 průměrná mzda v Česku 23.598 Kč. V meziročním srovnání tak činil přírůstek 907 Kč (4,0 %). Během roku 2009 se však zvýšily spotřebitelské ceny o 1,0 %, takže reálně se hodnota průměrné mzdy zvýšila o 3,0 %. Zaměstnanci, kteří si v Česku udrželi, svojí práci, tak finančně krizi nepocítili. V horší situaci byli občané hledající práci, neboť zvýšená nezaměstnanost byla v některých firmách důvodem pro snižování nástupních mezd. Nabídka práce pro odborníky v jednotlivých profesích přitom v Česku neklesala. Průměrná mzda uváděná OECD se mírně liší, což je způsobeno odlišnou metodikou pro stanovení průměrné mzdy. V přiložené tabulce je uvedena hodnota průměrné mzdy dle OECD. Důvodem je lepší porovnatelnost dat za jednotlivé země.

Jak to, že průměrná mzda roste?

Přestože reálně průměrná mzda vzrostla o 3 %, finančně si polepšil málokterý zaměstnanec. Při vyšší nezaměstnanosti jsou ztrátou práce nejvíce ohroženi občané s nižší kvalifikací pracující za podprůměrné mzdy. V případě evidence na úřadu práce těchto občanů, tak dochází automaticky ke zvyšování průměrné mzdy. Ke zvyšování průměrné mzdy došlo i vlivem zvýšeného odchodu občanů v předdůchodovém věku do předčasného důchodu.

Pobaltské země – pokles mezd o pětinu

Přestože krize v roce 2009 dolehla i na českou ekonomiku, průměrná reálná mzda v Česku se zvýšila. Přitom za celou Evropskou unii poklesly mzdy v paritě kupní síly v průměru o 800 €. Nejvíce reálně klesly mzdy na Islandu, v Irsku a v Pobaltských zemích, kde kupní síla mezd klesla dokonce o pětinu (např. na Lotyšsko dolehla krize citelně, finanční nestabilita byla velká a vedla ke stagnaci produkce a trojnásobnému růstu nezaměstnanosti, kupní síla mezd a platů poklesla o 27,5 %).

Tabulka: Průměrná mzda v zemích OECD (za rok 2009)

• Pramen: OECD, Tax Database, Table I. 5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income (2009)
• Poznámka: Přepočteno aktuálním kursem