Vědci z VUT v Brně představili v Kunovicích nový prototyp letounu

"Jejich většímu využití (bezpilotních letadel) zatím brání některé legislativní překážky. Po jejich vyřešení je však možné očekávat rozsáhlé nasazení bezpilotních prostředků," uvedl Píštěk.

Maximální rychlost letounu je 260 kilometrů za hodinu, výdrž až sedm hodin, vzletová hmotnost 600 kilogramů. "Co se týče nepilotovaného letounu, jsou oproti pilotovanému letounu kladeny větší nároky na jeho stabilitu. Jinak co se týká konstrukce vnitřní, tak je to úplně stejné jako klasické letadlo. Trochu je rozdílná tvarová geometrie," řekl jeden z členů konstrukčního týmu Jaroslav Juračka.

Myšlenka zkonstruovat experimentální letoun, který by podpořil vývoj vybavení pro bezpilotní letouny i vývoj bezpilotních letounů jako takových, našla na Leteckém ústavu naplnění v roce 2006. Píštěk tehdy oslovil průmyslové partnery a navrhl jim nový koncept vývoje bezpilotních letounů založený na vytvoření experimentálního letounu a postupném přechodu z plně pilotní verze na verzi bezpilotní.

"Výrobcem bude pravděpodobně jeden z našich partnerů projektu Jihlavan airplanes. Ale možní jsou i jiní. Například Aircraft Industries už říkali: 'Co kdybychom to dali nějak dohromady.' Určitě sériovou výrobu nemůže garantovat ani zajišťovat akademická půda," uvedl Píštěk.

Právě to, že stroj vznikl od prvního nápadu k prototypu v univerzitním prostředí, dělá projekt výjimečným. Pro motorové osazení je ve stroji kromě pístového motoru využita i turbína s tahem 110 dekaNewtonů. Řízení motoru zajišťuje elektronický systém. Start je elektrický, stejně jako čerpadlo paliva a oleje. Napájení zajišťuje vestavěný generátor a takzvaný DC-DC převodník. Zapalovací systém je nízkonapěťový. Tento motor umožňuje dostupnost až do výšky 8000 metrů.

Před zraky pozvaných hostů dnes s letounem vzlétl ředitel kunovického letiště Stanislav Sklenář. Podle něj se letoun chová ve vzduchu stejně jako všechna letadla vyrobená na Moravě - perfektně. "Nejsou tady žádné záludnosti. Mám nalítaných asi okolo deseti hodin s ním. Je to letoun sice malý, ale není to ultralight. Je to letadlo už doopravdické. Myslím si, že na naše další vývojové záležitosti a vše, co se s tím zamýšlí, je to vůbec nejlepší aeroplán, co máme," doplnil Sklenář.

Prototyp má kompozitový trup, kovová křídla a vodorovné ocasní plochy. Název Marabu získal díky výraznému tvaru přední části, jíž připomíná afrického čápa. V přídi musí být dost místa pro přístroje. Experimentální letoun má dvoumístnou kabinu. Ve fázi bezpečného zalétávání na palubě budou pilot a inženýr. Teprve později dají technici do letounu přístroje pro bezpilotní řízení. V letadle může být jeden pilot, který bude sice jen pasivně sledovat bezpilotní řízení, ale učiní tak zadost legislativě.

Letecký ústav se vývoji nových letounů věnuje od svého založení v roce 1993. Podílel se například na ultralehkém stroji KP-2U Sova, který se dodnes vyrábí a prodává do světa. Dalším významným projektem je letoun VUT 100 Cobra, který po prvních zkouškách převzala firma Evektor z Kunovic. Projekt získal prestižní cenu Česká hlava za nejvýraznější inovaci.