Velvyslanci členských států se shodli na návrhu rozpočtu ve výši 126,58 miliardy eur (3,2 bilionu korun). To je o 3,6 miliardy eur (téměř 92 miliard korun) méně, než kolik navrhla v dubnu Evropská komise.
Škrty prosazované zeměmi bloku by se dotkly většiny výdajů. Výrazně by se projevily zejména v programech na podporu růstu a konkurenceschopnosti. Dotace na podporu růstu by měly klesnout téměř o dvě miliardy eur a o více než miliardu eur méně by proti komisnímu návrhu mělo jít na kohezní politiku, tedy na podporu chudších regionů.
Polská europoslankyně Sidonia Jedrzejewská, která připravuje zprávu o pozici zákonodárců k návrhu komise, v rozpočtovém výboru pozici zemí EU označila za provokaci a urážku. Dá se tak podle listu čekat, že o rozpočet se mezi oběma institucemi - Radou EU zastupující členské země a Evropským parlamentem - povede tuhá bitva.
Týdeník podotýká, že sedm zemí včetně Česka bylo proti pozici Rady EU, neboť chtělo více škrtů. Británie, Rakousko, Švédsko, Dánsko a Česko chtějí rozpočet pro příští rok zmrazit na úrovni z toho letošního, Finsko a Nizozemsko chtějí ještě další škrty.
Tato sedmička argumentuje tím, že by bylo nespravedlivé vůči daňovým poplatníkům, kteří se doma musí vypořádat s dopady úsporných opatření, pokud by se na rozpočtu EU nic neměnilo.
"V těchto ekonomických časech musí šetřit každý. Navýšení rozpočtu není tím pravým signálem pro tuto dobu," uvedl jeden nejmenovaný diplomat. Jeden zdroj z oněch sedmi zemí podotkl, že pozice Rady EU znamená i tak, že se rozpočet navýší o 2,8 procenta proti 122,95 miliardy eur pro letošek. Návrh komise ve výši 130,14 miliardy eur představuje nárůst o 5,9 procenta.