Jak skutečně vysoký je český důchod?

Životní úroveň občanů odchodem do penze klesá ve všech vyspělých zemích světa. Čím méně se občané spoléhají na státní penzi, tím je pokles životní úrovně nižší.

Ke konci června byl průměrný důchod v Česku 10 065 Kč (mužů 11 132 Kč a žen 9 143 Kč). Průměrná mzda za první čtvrtletí letošního roku činí 22 748 Kč. Průměrný důchod v letošním roce však budeme porovnávat s průměrnou mzdou za celý rok 2009, protože průměrná mzda v prvním čtvrtletí je vždy nižší než za celý rok, neboť zde nejsou např. započítány třinácté platy a odměny na konci roku. Průměrná měsíční hrubá mzda za rok 2009 činila 23 598 Kč (za čtvrté čtvrtletí roku 2009 dokonce 25 752 Kč).

Průměrný důchod x průměrná mzda

Průměrný důchod 10 065 Kč dosahuje 42,6 % průměrné hrubé mzdy (23 598 Kč). Tato informace však není úplně přesná. Z průměrné hrubé mzdy musí totiž zaměstnanec odvést zálohu na daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění a jeho čistá mzda je o několik tisíc nižší, zatímco většina důchodů žádným odvodům již nepodléhá. Mnohem lepší vypovídací schopnost tedy má porovnání průměrného důchodu s průměrnou čistou mzdou.

Tabulka: Výpočet čisté mzdy u bezdětného občana

Průměrná důchod (10 065 Kč) tak dosahuje 54,9 % průměrné čisté mzdy. Během roku tento poměr ještě o několik procent poklesne. Výše průměrného důchodu se příliš měnit nebude (pouze vlivem nových penzistů), zatímco průměrná mzda pravděpodobně vzroste. V roce 1992 činil v Česku průměrný důchod 68 % průměrné čisté mzdy. Nadále tak v Česku bude průměrný státní důchod klesat, stejně jako v ostatních vyspělých zemích světa. Např. v Německu činí v současnosti průměrná penze 50,2 % průměrné čisté mzdy, v roce 2000 byl tento poměr v Německu 52,9 % a v roce 1983 dokonce 64,9 %.

Praha – nejvyšší důchod, ale nejvyšší pokles v příjmu

Výše důchodu se v Česku liší dle jednotlivých krajů. Přestože je nejvyšší průměrný důchod v Praze, tak je reálná životní úroveň pražských penzistů nejnižší. V Praze je totiž nejvyšší rozdíl mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. 

• Nejvyšší průměrný důchod je v Praze (10 746 Kč), průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v prvním čtvrtletí letošního roku činila 28 972 Kč (čistá mzda u bezdětného občana činí 22 020 Kč). Průměrný důchod v Praze tak dosahuje pouze 48,8 % průměrné čisté mzdy.
• Nejnižší průměrný důchod je v Olomouckém kraji (9 781 Kč), průměrná mzda v Olomouckém kraji v prvním čtvrtletí letošního roku činila 19 323 Kč (čistá mzda u bezdětného občana činí 15 382 Kč). Průměrný důchod v Olomouckém kraji tak dosahuje 63,6 % průměrné čisté mzdy.

Vyšší příjem = nižší důchod

Vlivem vysoké redukce vyměřovacího základu jsou v Česku ve výši penze značně menší rozdíly než ve výši mezd. Vyšší příjem před odchodem do důchodu znamená vyšší pokles životní úrovně. Výpočtový základ pro výpočet penze je v Česku ze zákona velmi redukován. Z osobního vyměřovacího základu nad 27 tisíc Kč se do výpočtového základu počítá již pouze 10 %. V praxi to znamená, že výsledný důchod občana, který po celý svůj život pobíral mzdu na úrovni průměrné mzdy je menší než výsledný důchod občana, který po celý svůj život pobíral mzdu ve výši dvojnásobku průměrné mzdy, pouze o cca. 2 tisíce korun.  Zatímco tedy u podprůměrných mezd (poloviny průměrné mzdy) činí v Česku výsledná penze až 90 % dosahovaného příjmu před odchodem do důchodu, tak u nadprůměrných mezd (ve výši dvou a půl násobku průměrné mzdy) činí výsledná penze již pouze 30 %.

Význam investování poroste

Přestože již existuje několik návrhů provedení důchodové reformy, hlavní změnou budou posílení vlastní zodpovědnosti každého občana za vlastní penzi. I když bude pravděpodobně určitým způsobem zavedena povinnost spořit si do vybraného penzijního fondu, význam vlastního spoření ještě poroste. K lepšímu zabezpečení na penzi bude vhodné i investovat (např. do nemovitostí či akcií), samotné spoření by nemuselo stačit. Někdy spořící produkty sotva pokryjí inflaci a v krizových letech s ní dokonce prohrávají. Inflace bude vždy největším nepřítelem ve spoření na penzi.

Prameny: Český statistický úřad a Česká správa sociálního zabezpečení