Trichet vyzývá průmyslové země k rychlým rozpočtovým úsporám

Stimulace měly podpořit ekonomiky v době hluboké ekonomické recese. Nejvíce je po světě podle listu prosazoval Mezinárodní měnový fond a vláda amerického prezidenta Baracka Obamy.

V ostrém článku Trichet označuje nynější zhoršení veřejných financí ve světě za "bezpříkladné co do velikosti a geografického dosahu" a odmítá "mylné" názory těch, kdo chtějí v politice ekonomické stimulace ještě pokračovat. Trichetův článek odhaluje hloubku rozporu mezi Evropou, která nastartovala úsporné plány, a Spojenými státy za Obamovy vlády, která chce dalšími vládními výdaji podporovat ekonomiku, dokud plně neoživí a nesníží se vysoká nezaměstnanost.

Šéf americké centrální banky Ben Bernanke tento týden Obamovu snahu o další krátkodobou fiskální podporu poptávky podpořil a slíbil, že centrální banka k posílení ekonomiky v případě potřeby přispěje pomocí své měnové politiky. "Domnívám, se, že v krátkodobém horizontu bychom měli zachovat rozumný stupeň fiskální podpory, která je stimulem ekonomiky," řekl Bernanke ve čtvrtek v Kongresu.

Proti ekonomům typu Paula Krugmana a Josepha Stiglitze, kteří varují, že předčasné snižování deficitů přinese jen další recesi, Trichet argumentuje tím, že fiskální konsolidace růstu neublíží a nynější ekonomické oživení naopak upevní , protože na zdravých veřejných financích závisí ekonomická stabilita a schopnost udržitelného růstu. "Není příliš pochyb, že zavést věrohodnou á střednědobou strategii fiskální konsolidace je nyní nutné ve všech zemích," napsal Trichet. "Je načase obnovit udržitelnost veřejných financí," dodal.

Financial Times sice v titulku ke zprávě o Trichetově článku na titulní straně píše, že šéf ECB podpořil zvyšování daní a omezování výdajů, o vyšších daních však není v jeho článku ani slovo. Trichet naopak zjevně dává přednost výdajovým škrtům, které jsou v kombinaci se strukturálními reformami výhodné pro růst, a považuje to dokonce za klíč k úspěchu. "Úspěch strategie fiskální konsolidace závisí do velké míry na její podobě. Nejlepší strategií bývá adaptace na výdajové straně doprovázená strukturálními reformami na podporu dlouhodobého růstu," píše Trichet.

Šéf ECB nepřímo kritizoval Obamovu vládu a MMF, když napadl loňskou globální kampaň za rozpočtovou stimulaci ekonomiky. "S výhodou zpětného pohledu teď vidíme, jak nešťastné bylo přehnaně zjednodušené poselství fiskální stimulace předávané všem průmyslovým ekonomikám pod heslem ´stimulujte´, ´aktivujte´, ´utrácejte´," uvedl Trichet.

Trichet se článkem v britském listu zapojil do zdejší debaty dvou táborů. Jedni hájí keynesiánskou podporu ekonomiky rozpočtovými výdaji za cenu obřích deficitů a argumentují tím, že byla nezbytná, pokud se mělo zabránit propadu do hospodářské krize podobné krizi 30. let. Druzí odmítají představu takzvaných multiplikátorů, podle nichž se ekonomice násobí hodnota vládních výdajů, a říkají, že stimulace byla nejen zbytečná, ale přinesla těžké problémy v podobě obřích schodků a prudkého růstu státních dluhů.

Podobně zaměřená debata se na jaře vedla na setkáních skupiny zemí G20, avšak jen v podobě otázky, kdy odejít od stimulace a přejít na strategii úspor. Střetla se zde poprvé EU, která požadovala okamžité zahájení úspor, s USA, které je chtěly odložit nejméně do příštího roku. G20 se shodla obecně na potřebě úspor, v otázce načasování se však nesjednotila a doporučila každé zemi vlastní cestu.