Řecko se v květnu dohodlo s MMF a členy eurozóny na čerpání záchranného úvěru v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Prvních 20 miliard eur už země dostala hned v květnu, nyní čeká na další část úvěru v objemu devět miliard eur.
"Uvolnění druhé tranše závisí na tom, zda plníme cíle, které jsme měli splnit do 30. června," řekl ministr. "Ty podmínky jsme splnili a učinili jsme i další krok, když jsme schválili penzijní reformu," dodal.
Mise EU, ECB a MMF vystavila na konci června zadluženému Řecku poměrně dobré vysvědčení. Plánované snížení výdajů, posílení příjmů a zavedení strukturálních reforem je v Řecku podle mise na dobré cestě. Podle mise ale přetrvávají vysoké výdaje na sociální zabezpečení, stejně jako příliš vysoké výdaje ve zdravotnictví.
Ministr v rozhovoru také zopakoval, že by řecké banky měly spojit síly a dodat na trh potřebnou likviditu, aby pomohly řecké ekonomice. "Každé rozhodnutí, které povede k vytvoření větších skupin s vysokou kapitálovou přiměřeností, k mezinárodní expanzi a k větší efektivitě, v tomto směru pomůže," dodal.
Čtvrtá největší řecká banka Piraeus nedávno nabídla, že koupí kontrolní podíly státu ve finančních ústavech Hellenic Postbank a ATEbank. V řeckém bankovním sektoru tak připravila podmínky pro další fúze.
V pátek byly zveřejněny zátěžové zkoušky evropských bank, které ukázaly, že právě ATEbank je jedinou řeckou bankou, která v testech neuspěla. Spolu s ní zkouškou neprošlo dalších šest evropských bank, jedna v Německu a pět ve Španělsku. Ani v jednom případě to ale nebylo překvapivé. Pro odborníky jsou výsledky známkou toho, že testy byly příliš měkké.