Úrok z prodlení nově a jednodušeji

Oproti nařízení, uplatňovaného do 30. června 2010 došlo ke zjednodušení výpočtu úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení nyní ročně odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

Úrok z prodlení je zákonnou majetkovou sankcí vůči dlužníkovi, který řádně a včas nesplní svůj peněžitý dluh. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

Úrok z prodlení v občanskoprávních vztazích

V oblasti občanskoprávních vztahů, tj. vztahů mezi fyzickými osobami nebo mezi fyzickými osobami a podnikateli, upravuje úroky z prodlení občanský zákoník v § 517 odst. 2 s tím, že jejich výše je stanovena prováděcím předpisem. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. s účinností od 15.7.1994. Toto nařízení bylo následně dvakrát novelizováno, a to nařízením č. 163/2005 Sb. (s účinností od 28.4.2005) a nařízením č. 33/2010 Sb. (s účinností od 1.7.2010).

V současné době se můžeme při výpočtu úroku z prodlení setkat se třemi různými způsoby.O tom, který bude použit, rozhoduje první den prodlení s platbou závazku, a uplatní se způsob výpočtu dle právní úpravy účinné v tento den.

Období od 15.7.1994 do 27.4.2005

Úrok z prodlení byl stanoven ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou, a to platné k prvnímu dni prodlení peněžitého dluhu. Tento způsob výpočtu platil pro všechny závazky, které se do prodlení dostaly do 27. 4. 2005.

Pokud se tedy dlužník dostal do prodlení s úhradou půjčky např. dne 1. ledna 1999, pak roční úrok z prodlení až do zaplacení činí 15 % dlužné částky (diskontní sazba byla dne 1. ledna 1999 ve výši 7,5 %).

Výše diskontní sazby je ovlivněna inflací. Poměrně vysoká inflace přesahující 6 procent držela delší dobu úrok z prodlení ve výši nad 10 %.

Období od 28.4.2005 do 30.6.2010

V tomto období byl úrok z prodlení stanoven ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšenou o sedm procentních bodů, a to pro každé kalendářní pololetí, ve kterém trvá prodlení poplatníka (výše repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí). Každé pololetí byl tedy úrok z prodlení odlišný a musel se přepočítávat.

Repo sazbou se rozumí maximální limitní sazba za kterou Česká národní banka odkupuje od komerčních bank své cenné papíry. Prostřednictvím repo operací Česká národní banka ovlivňuje množství peněz v ekonomice.

Tabulka 1: Výše úroků z prodlení ve vazbě na změny repo sazby vyhlašované ČNB

Období od 1.7.2010

Novelou Nařízení je úrok stanoven ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, a to zvýšené o sedm procentních bodů. Princip pro stanovení úroku tedy zůstává stejný – repo sazba ČNB zvýšená o sedm procentních bodů. Zásadní rozdíl je ale v tom, že výše úroků je neměnná po celou dobu prodlení, a to i v případě, že zasáhne více pololetí. Pokud tedy k prodlení došlo v druhém pololetí roku 2009 a prodlení trvalo až do roku 2010, odvíjí se úrok z prodlení za druhé pololetí roku 2009 od repo sazby platné k 1.7.2009 (1,5 % + 7 % = 8,5 %), úrok z prodlení za prvé pololetí roku 2010 je odvozen od repo sazby platné k 1.1.2010 (1 % + 7 % = 8 %). Pokud k prodlení dojde ve druhém pololetí roku 2010, bude výše úroků z prodlení neměnná po celou dobu prodlení, i když prodlení skončí v roce 2011 či později a bude se odvíjet od repo sazby platné k 30.6.2010.

Pro prodlení vzniklé do 30.6.2010 platí přechodná ustanovení, podle kterých se v tomto případě použije dosavadní úprava – při prodlení zasahujícím prvé i druhé pololetí letošního roku bude úrok z prodlení za prvé pololetí odvozován od repo sazby platné k 1.1.2010, za druhé pololetí od repo sazby platné k 1.7.2010.

Úrok z prodlení v obchodněprávních vztazích

Nařízení vlády upravuje úroky z prodlení v občanskoprávních vztazích, má však zásadní význam i pro vztahy obchodněprávní. Úrok z prodlení v obchodněprávních vztazích upravuje obchodní zákoník v § 369 s tím, že pro tyto vztahy je výše úroků dána smluvním ujednáním a pokud výše úroků smluvně dohodnuta není, použije se soukromoprávní úprava úroků z prodlení.

Právě použití nařízení vlády pro stanovení výše úroků v obchodněprávních vztazích (pokud si smluvní strany nedohodnou jejich jinou výši) bylo jedním z důvodů novelizace nařízení vlády. Nařízení vlády je totiž transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.