Kolik by vás stálo zrušení daňového odpočtu u hypotéky?

Plán ministerstva financí na zrušení daňového zvýhodnění hypoték by v praxi znamenal vyšší daňovou povinnost pro řadu občanů. Současně by toto opatření vedlo ke zjednodušení zákona o dani z příjmu fyzických osob. Světovým trendem totiž je snižování daňových sazeb u daně z příjmu fyzických osob a zmenšování počtu různých daňových výjimek (mezi něž daňové zvýhodnění úvěrů na bydlení patří).

Zaplacené úroky z úvěru patří mezi hlavní nezdanitelné položky snižující základ daně, které jsou upraveny v § 15 zákona o dani z příjmu v platném znění. Zatímco slevy na dani (např. sleva na poplatníka, sleva na manželku…) snižují přímo daňovou povinnost, tak nezdanitelné položky snižují daňový základ. Uplatnění úroku z úvěru ve výši 60 tisíc Kč, tak znamená nižší daňovou povinnost o 9 000 Kč (60 000 x 15 %).

Kdy lze nyní odečíst zaplacené úroky?

Ke snížení daňové povinnosti o zaplacené úroky nedochází automaticky. Musí být dodrženy zákonné podmínky. Základ daně lze snížit o zaplacené úroky poplatníka z úvěru, kterým je řešena jeho bytová potřeba. V praxi tak lze odečíst např. úroky z úvěru z hypotéčního úvěru, stavebního spoření či z úvěru poskytnutného stavební spořitelnou. Bytovými potřebami dle zákona o dani z příjmu jsou např.:

• výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby;
• koupě pozemku (výstavba bytové potřeby musí být zahájena do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy);
• koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu;
• splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu;
• údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu;
• vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců (předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu);
• úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu.

V uvedených případech si může daňový poplatník snížit svoji daňovou povinnost o zaplacené úroky za uplynulý rok. Možnosti jsou dvě:

• 1) Daňový poplatník si sám podá daňové přiznání. Všichny OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) musí zpravidla podat do konce března následujícího roku daňové přiznání za uplynulý rok. Daňové přiznání si však může sám podat i zaměstnanec. Tato varianta je výhodná, jestliže uplatňuje více slev na dani a nezdanitelných položek. Proč je to výhodné? Bude více času na získání všech potřebných potvrzení (do konce března), u ročního zúčtování provedeného zaměstnavatelem by musel zaměstnanec doručit své mzdové účetní všechny doklady do 15. února.
• 2) Snížit daňovou povinnost může zaměstnanec i v ročním zúčtování provedeném jeho zaměstnavatelem. Své mzdové účetní však musí včas doručit potvrzení o zaplacených úrocích, které mu zašle jeho banka nebo spořitelna.

V obou případech je zapotřebí pro finanční úřad písemně doložit zaplacení úroků z úvěru za uplynulý rok. Toto potvrzení zasílájí banky nebo spořitelny automaticky. Ve výjimečných případech se může stát, že daňový poplatník toto potvrzení nedostal. Když se tak stane, je nutné si toto potvrzení vyžádat. V opačném případě totiž nelze snížit daňovou povinnost. I z tohoto důvodu je prozatím vhodné si podat daňové přiznání sám.

Ukázkový příklad

Pan Novák měl za rok 2009 příjmy ze zaměstnání ve výši 360 000 Kč (30 tisíc korun měsíčně). Pan Novák má dvě děti, na které uplatnil daňové zvýhodnění. Na úrocích z hypotéky zaplatil 40 tisíc Kč. Kolik zaplatil na dani z příjmu méně díky možnosti odpočtu zaplacených úroků z úvěru?

Daňové přiznání pana Nováka za rok 2009

Ve zjednodušené tabulce máme uvedeny nejdůležitější údaje uvedené v daňovém přiznání pana Nováka za rok 2009. Přestože byl pan Novák v roce 2009 po celý rok zaměstnanec, tak si podal sám daňové přiznání.

Pan Novák obdržel od finančního úřadu v dubnu letošního roku částku 6 000 Kč, což je rozdíl mezi zaplacenými zálohami z hrubé mzdy a daňovou povinností. Celá tato částka padá na vrub uplatnění daňového odpočtu za úroky z hypotéky. Zrušení daňového zvýhodnění u zaplacených úroků by tak znamenalo pro pana Nováka nižší disponibilní měsíční příjem o 500 Kč.

Kdo si sníží daň o zaplacené úroky?

Odvody občanů v Česku na dani z příjmu fyzických osob jsou při mezinárodním srovnání poměrně nízké (na rozdíl od odvodů na sociálním a zdravotním pojištění). Důvodů je několik, např.: nízká rovná sazba daně z příjmu fyzických osob (15 %), vysoká sleva na dani na poplatníka (2 070 Kč měsíčně), vysoké daňové zvýhodnění na dítě žijící s poplatníkem daně v domácnosti (967 Kč měsíčně pro rok 2010) a taky možnost uplatnění nezdanitelných položek.

Jestliže je daňové zvýhodnění na děti žijící s poplatníkem v jedné domácnosti vyšší než daňová povinnosti, tak je vzniklý rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovou povinností daňovým bonusem. Pokud by v našem příkladě měl pan Novák měsíční příjem 20 tisíc Kč a uplatnil zaplacené úroky z úvěru ve výši 40 tisíc Kč, tak by za rok 2009 neodvedl na dani ničeho a jeho daňový bonus by činil 3 960 Kč. Vzhledem k tomu, že si pan Novák snížil daňovou povinnost o zaplacené úroky, tak nejenom, že neodvedl na dani ničeho, ale ještě od státu obdržel 3 960 Kč (kdyby si nesnížil daňovou povinnost o zaplacené úroky, tak by na dani zaplatil za celý rok 2 040 Kč).