Maďarsko odmítá požadavky MMF

... Avšak prosazování úsporných opatření potopilo v jarních volbách vládu socialistů a parlament ovládli s příslibem obnovení hospodářského růstu konzervativci. A těm se návrhy MMF příliš nezamlouvají.

Nový maďarský premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že požadavky Fondu jdou nad rámec současných dohod a finančníci z Washingtonu se nemají co starat o vnitřní daňové záležitosti Maďarska. Reagoval tak na námitky vůči nové dani uvalené na finanční instituce.

Není to první znepokojující informace, kterou nová vláda vyslala do světa. Krátce poté, co se strana Fidesz na konci května chopila moci, řekl její místopředseda Lajos Kosa, že Maďarsko má jen mizivou šanci vyhnout se řeckému scénáři a že fiskální situace je mnohem horší, než předpokládal před volbami. Patrně jen připravoval půdu pro uvolnění fiskální politiky, či chtěl ještě trochu očernit bývalou vládu. Avšak zpravodajské agentury roznesly informaci do světa a výsledkem byl další růst úroků na aukcích státních pokladničních poukázek.

Předvolební sliby

Se záchranným balíčkem z roku 2008 byla spojena úsporná opatření a zvyšování daní, což ještě zvýraznilo dopady světového ekonomického útlumu na Maďarsko. Například daň z přidané hodnoty dosahuje dnes úrovně 25 % a řadí se tak k nejvyšším sazbám v Evropě.

Výsledkem je, že Maďarsko v posledních letech prochází jednou z nejbolestivějších recesí mezi státy Evropské unie. Maloobchodní tržby nepřetržitě klesají už 40 měsíců v řadě a v květnu se znovu snížily o 4,7 %. Nezaměstnanost je na rekordní dvouciferné úrovni a ekonomika se loni propadla o 6,3 %, tedy nejvíce od pádu komunismu.

Neutěšená situace vyhnala Maďary několikrát do ulic a letos na jaře přinesla opoziční straně Fidesz drtivé volební vítězství a pohodlnou ústavní většinu. Voliče nadchl volební program, který sliboval nastolení hospodářského růstu pomocí daňových škrtů a reforem namísto dalších úspor.

Prakticky ihned po volbách čerstvý premiér naznačil mezinárodním věřitelům (EU a MMF), že schodek státního rozpočtu by letos mohl být vyšší, než se plánovalo za minulé vlády. S pochopením se ale nesetkal. Evropská unie se vyjádřila v tom smyslu, že něco takového není myslitelné a úspory jsou stejně jako v jiných zemích naprosto nezbytné. Mezinárodní měnový fond zopakoval, že k zachování fiskální stability je nutné škrtat především výdaje, nikoli daně.

Spory o daně

Maďarští politici nakonec přislíbili, že deficit udrží pod požadovanou hranicí 3,8 % HDP, ale zvolili jinou cestu. Vláda se rozhodla zavést speciální daň na finanční instituce, což okamžitě vyvolalo odpor mezinárodních bank a MMF.

Celý proces se neobešel ani bez domácí kritiky a největší výhrady se ozývají právě z finančních kruhů. Centrální banka uvedla, že zavedení daně ohrozí hospodářský růst, protože zadusí úvěrovou aktivitu. Daň ve výši 0,5 % z bankovních aktiv je minimálně trojnásobně vyšší, než obdobné daně diskutované jinde v Evropě či v USA. Maďarsko přitom nemuselo vynaložit tolik peněz na záchranu svých bank jako ostatní státy.

Nicméně vláda si slibuje výnosy ve výši 187 miliard forintů (16,5 mld. Kč) a plánuje daň ponechat v účinnosti po dobu tří let. Podpora parlamentu je jednoznačná: 301 zákonodárců bylo pro a jen 12 proti. Podle premiéra je daň spravedlivá, protože právě banky stály u zrodu současných problémů a měly by se podílet na jejich nápravě.

Jednání s MMF zkrachovala

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond přerušily červencová jednání o prodloužení úvěrového programu na rok 2011, aniž by podpořily plánovaný rozpočet. Ratingové agentury reagovaly varováním, že pokud se nepodaří zajistit podporu mezinárodních věřitelů, stane se maďarský zahraniční dluh značně nestabilní a rating by se mohl dostat do spekulativního pásma.

Premiér však nebyl zaskočen. Nejdříve prohlásil, že Maďarsko bude o další pomoci jednat výhradně s Evropskou unií a nikoli s MMF. Později uvedl, že je třeba přehodnotit postoj k mezinárodním organizacím a obnovit samostatnost země, protože jen tak je možné dojít k prosperitě. Většina analytiků s ním nesouhlasí a dohodu s mezinárodními věřiteli považuje za klíčovou pro udržení stability dluhopisového trhu.

Mise se však vrátí ještě na podzim a během dalších jednání může být smlouva nakonec uzavřena. V říjnu se totiž v Maďarsku konají komunální volby a je možné, že neochota k úsporným opatřením je vedena spíše populismem, než racionální ekonomickou úvahou. Po volbách by mohl politický tlak opadnout a prosazení nepopulárních opatření se stát snazším.

Až na podzim se ukáže, zda maďarská vláda podřídí své jednání voličům, kteří další úsporné návrhy nechtějí, nebo se skloní před požadavky mezinárodních institucí a povede svou zemi přes odpor veřejnosti fiskálním očistcem.