Zatímco v roce 1998 bylo potřeba ze státního rozpočtu vyčlenit na podporu stavebního spoření částku kolem 5 mld Kč, o dva roky později to už bylo přes 7,7 mld Kč. A v loňském roce tato částka přesáhla 9,3 mld Kč. Vloni zaznamenalo stavební spoření svůj nejlepší rok, kdy si smlouvu uzavřelo přes 1,3 mil občanů. Počet platných smluv v této době již překročil číslo 4,5 milionu a částka státní podpory vyplacená za celou historii stavebního spoření u nás dosáhla již přes 47 mld Kč.
Naproti tomu bylo ze stavebního spoření poskytnuto přes 600 tis. úvěrů a překlenovacích úvěrů v celkovém objemu přes 87 mld korun.
Omezit výdaje. Hledají se cesty jak ušetřit. Nyní má dojít i na stavební spoření a systém stavebního spoření, který platí v současné době se má razantně změnit.
A jaké změny návrh obsahuje?
Především by mělo plošně dojít ke snížení státního příspěvku, za to z 25 na 10% z ročně naspořené částky, přičemž maximální státní podpora by měla klesnout ze 4500 na 2250 korun, tedy na polovinu. Další změnou by potom mělo být prodloužení doby spoření z pěti na sedm let pro získání státní podpory a naprosté zrušení státní podpory u smluv na děti do 15 let. Navíc by se mělo zrušit osvobození úroků z vkladů od daně.
Co tedy platí nyní a jaká by byla podoba stavebního spoření po reformě?
|
Stavební spoření v současné podobě |
od roku 2004 (v případě uskutečnění reformy v této podobě) |
Státní podpora |
ročně 25% z vkladů |
ročně 10% z vkladů |
Maximální roční výše podpory |
4500 Kč |
2250 Kč |
Doba pro získání podpory |
5 let |
7 let |
Podpora na smlouvy uzavřené na děti do 15 let |
v plné výši |
žádná |
Úroky z vkladů |
osvobozeny od daně |
daň |
Za stávajících podmínek je stavební spoření bezkonkurenčně nejvýhodnějším produktem ke spoření. I po reformě by bylo výhodnější než např. termínovaný vklad. K úpravě systému stavebního spoření asi v dohledné době dojde, otázkou ovšem je, kolik se z tohoto návrhu podaří prosadit. Proti změnám se mohou postavit stavební spořitelny, které by po změně mohly zaznamenat odliv klientů.
Také reforma nepočítá s tím, že by lidé, kteří použijí peníze na bydlení, byli nějakým způsobem zvýhodněni. Naopak opět se dává všem stejně bez ohledu na konečné využití naspořených peněz.