Cihelné bloky - Z ohně a země (znovu)zrozené (1. díl)

16.12.2002 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Staletími ověřený princip, typický konzervativní přístup českého stavebníka a víra v tradiční hodnotová měřítka - to jsou nepochybně ony zásadní důvody, které stojí v pozadí skutečnosti, proč i dnes, kdy si z nabídky trhu můžeme podle libosti vybírat, jsou pálené keramické materiály hlavním konstrukční systémem každých dvou rodinných domů ze tří.

Ať už jsou v obecném povědomí zapsány jako cihelné bloky, pálené tvarovky či keramické dutinové tvárnice, jde vždy o jednoho a téhož nástupce klasické pálené cihly. Je to výsledek inovačních procesů v cihlářském oboru, které v zájmu nezbytného šetření energiemi povýšily starou známou cihlu na kvalitativně zcela jiný výrobek.

Alfou a omegou současných nároků na moderní materiál pro svislé nosné konstrukce je schopnost zabraňovat prostupu tepla, tzv. tepelný odpor vyjadřovaný hodnotou R (m2KW-1), který spolu s dalšími faktory včetně celkové "filozofie" stavby ovlivňuje budoucí finanční náklady na její vytápění. Trvalý růst cen všech druhů energií běžně používaných při vytápění rodinného domu napovídá, jak je toto hledisko důležité. Vylehčením cihelného střepu v podobě svislých dutin v průřezu velkoformátové tvarovky nabyl tento přírodní materiál ve srovnání s původní cihlou mnohem lepších tepelně izolačních parametrů, proto jsou výrobky tohoto typu vesměs charakterizovány příponou "therm". Z hlediska tepelného odporu vyhovují současným požadavkům i bez dodatečné tepelné izolace.

Když už jsme se dotkli státní normy: ta ve svém dosud platném znění předepisuje pro obvodové zdivo v jeho finální skladbě (tedy včetně omítky) minimální hodnotu R = 2,0 m2KW-1. U cihelných bloků pro vnější stěny splňují tento požadavek už tvarovky o šířce 365 mm. S většími šířkami (400 a 440 mm) pak hodnota tepelného odporu stoupá až na cca 2,30, resp. 2,5 m2KW-1, jen s nepatrnými odchylkami v závislosti na výrobci. Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že česká norma je v evropském měřítku v tomto ohledu vůbec nejměkčí a prozíravý stavebník by měl proto uvažovat v rovině současných trendů, tzn. v hodnotách R = 3,0 m2KW-1 a vyšších. Toho lze dosáhnout použitím speciálních tepelně izolačních malt, nebo ještě lépe - ve spojení cihelného zdiva s tepelně izolačními omítkami, eventuálně s kontaktními zateplovacími systémy.

Jiným důležitým a v případě keramických materiálů jednoznačně splněným kritériem je obousměrná propustnost vodních par, která je předpokladem pro stabilní vnitřní klima objektu. Je to schopnost odvádět nadbytečnou vlhkost ven, respektive jí umožnit cestu dovnitř, pokud by bylo vnitřní prostředí příliš suché. Této vlastnosti se říká difuzní odpor a z výše popisovaného děje logicky vyplývá, že narozdíl od tepelného odporu jsou zde žádoucí naopak nízké hodnoty.

Za jednu z výrazných předností současných cihelných bloků je třeba považovat jejich rozměrovou pestrost pro různé tloušťky stěn spolu s celou řadou doplňkových prvků, jako jsou poloviční a rohové formáty, nízké a rektifikační tvarovky, akustické cihly se zvýšenou zvukově izolační schopností, věncovky, překlady, stropní nosníky, případně i tvrdě vypalované lícové cihly. Spolu s již zmíněnými speciálními maltami, ale také omítkami, dodávanými v podobě suchých směsí, má tak stavebník k dispozici prakticky kompletní stavební systém. Variabilita jednotlivých konstrukčních prvků umožňuje relativně snadné zdění, s jednotným a technicky správným řešením až do posledního detailu, což je vítanou pomocí zejména pro ty stavebníky, kteří zamýšlejí stavět svépomocí.

Ve srovnání s cihlou, jak ji známe z dřívějších let, je tu ještě jedna "vymoženost", kterou dnes už sice bereme jako naprostou samozřejmost, ale jejíž přínos přesto stojí za připomenutí už jenom proto, že individuální stavebník jej ne vždy umí ocenit ve všech souvislostech. Je to systém pero + drážka, který  umožňuje spojovat tvarovky ve svislých (styčných) spárách na sucho a přispívá tak k dalšímu snížení pracnosti a časové náročnosti stavby, což prvotně zaručuje už velký formát tvarovek sám o sobě (na 1 m2 vnější stěny jich spotřebujeme jen 16). Suchý spoj navíc usnadňuje přesnost zdění a pochopitelně šetří i stavebníkovu kapsu (výrobci udávají až o 35 procent nižší spotřebu malty).

Ale zdaleka nejde jenom o to. Právě úsporou malty se do značné míry redukují mokré procesy, čímž se následně snižuje i celkový objem vlhkosti v čerstvě dokončené hrubé stavbě.

Připraveno ve spolupráci s časopisem   


 

Autor článku

Jiří Vlach  

Články ze sekce: BYDLENÍ