Zdanit pracující důchodce či ne?

Poměrně velkou mediální bouři vyvolalo vyjádření ministra Drábka pro server idnes.cz, že plánuje snížit slevu na dani pro zaměstnnace, kteří zároveň pobírají starobní důchod. Argument je poměrně jednoduchý: díky stabilnímu příjmu z důchodu si mohou dovolit pracovat za nižší mzdu, aniž by to znamenalo újmu na jejich životní úrovni, a zároveň zabírají pracovní pozici, na kterou by mohl nastoupit nezaměstnaný.

Shrňme si aktuální stav: pokud zaměstnanec dosáhne důchodového věku, může ze zaměstnání odejít s nárokem na pravidelnou výplatu starobního důchodu. Zároveň však může začít pobírat starobní důchod a současně i nadále pracovat. Zdanění jeho práce je totožné se zaměstnancem předdůchodového věku, jediným rozdílem je, že díky nároku na výplatu důchodu nemůže pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Dle ČSÚ je takových důchodců u nás 140 tisíc, což nelze považovat za nijak malé číslo. Sice je aktuální počet nezaměstnaných několikanásobně vyšší, ale zároveň by odchod těchto zaměstnanců výrazně pomohl snížit míru nezaměstnanosti.

Premiér Nečas nesouhlasí

Premiér a bývalý ministr práce Nečas se v pátek k návrhu ministra Drábka postavil značně negativně. Dle jeho slov je pracující důchodce pro systém vítaný, neboť zvyšuje míru vybraného sociálního pojištění. Premiér Nečas však pomíjí dvě důležité skutečnosti.

V prvé řadě pracující důchodce a jeho zaměstnavatel v drtivé většině případů na sociálním pojištění odvede méně, než kolik činí výplata jeho důchodu. Proto je jeho přínos do systému mírně negativní. V případě, že by ukončil svůj pracovní poměr a na jeho místo nastoupil současný nezaměstnaný, pak by do systému plynuly stále stejné peníze. Jenže podstatným přínosem pro stát je ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti pro nezaměstnaného, který nastoupil do zaměstnání. Ze společenského hlediska má rovněž snížení nezaměstnanosti pozitivní efekt, jehož výši lze však jen stěží kvantifikovat.

Pokud připočteme výši vyplácené podpory v nezaměstnanosti, popř. jiné sociální dávky vyplácené nezaměstnanému, tak se v převážné většině případů dostáváme k tomu, že důchodce bez zaměstnání a zaměstnání bývalého nezaměstnaného je čistě z ekonomického hlediska pro stát výhodnější.

Důchodci deformují trh práce

Obdobně, jako není možné vyčíslit společenský význam vzniku nového pracovního místa pro nezaměstnané, je možné spekulovat o tom, nakolik škodlivě působí vliv pracujících důchodců na cenu práce. Jelikož jejich základním příjmem je důchod, nemají potřebu cenit si svou práci na tak vysokou částku, jako běžný zaměstnanec, pro něhož je zaměstnanecký poměr hlavním zdrojem příjmů. Pokud k důchodu 10 tisíc korun českých důchodce připočte další příjem ve výši minimální mzdy, dostává se na částku vysoce nad 15 tisíc korun měsíčně, která již zajistí, že jeho životní úroveň po odchodu do důchodu neklesne tak výrazně. A i to je jeden z důvodů, proč máme tak velké množství pracujících důchodců.

Bude velmi zajímavé, jak se nová vláda vypořádá s nedávným nálezem Ústavního soudu, který prohlásil současný způsob výpočtu důchodu za nespravedlivý a odporující Ústavě s tím, že vláda musí do konce příštího roku nalézt nový vzorec pro stanovení jeho výše. V současné době, která je poznamenána škrty na všech stranách, se jedná o velmi obtížný úkol.

Nechme ministra Drábka pracovat

Nelze argumentovat tím, že na některé pozice není možné nalézt zaměstnance. Zvláště nyní je na trhu práce velké množství zájemců, kteří jsou ochotni pracovat za spravedlivou mzdu. Pokud podnikatel na část svých pracovních pozic přijímá za nižší mzdu „dumpingové zaměstnance“, tedy důchodce, tak se nejedná o přirozený stav.

Na bedrech státu zároveň leží nutnost zajistit korektní, ale zároveň tvrdý přístup k tomuto problému. Chce-li důchodce i nadále pracovat, pak nemůže mít nárok na slevu na dani, neboť je mu již nezdaněně vyplácen jiný příjem, tedy starobní důchod. Druhou možností je zdanit i příjem z důchodu těch, kteří si přivydělávají více než nějakou symbolickou částku měsíčně. V současné době jsou zdaňovány důchody až nad 24 tisíc korun měsíčně.

Třetí, ideální, ale zároveň velmi finančně nákladnou možností je zvýšit důchody na takovou výši, která nebude znamenat prudký pokles životní úrovně zaměstnance po jeho odchodu do důchodu. Tím by měla výrazně klesnout motivace důchodce k tomu dále pracovat.

Nejen ministr Drábek již avizoval, že úspory dopadnou na velmi široké spektrum příjemců dávek. Není jediný důvod, aby nebyla zrušena sleva na dani pro pracující důchodce. Částka 2000 Kč měsíčně, která je maximálním možným znevýhodněním oproti současnému stavu, není při zohlednění všech argumentů až tak vysokou cenou za solidaritu s ostatními sociálními skupinami obyvatelstva.