Certifikáty se nehodí pouze pro doplnění a lepší diverzifikaci investičního portfolia (jak bývá velice často uváděno v odborných finančních médiích), nýbrž jsou základním investičním instrumentem pro dlouhodobě úspěšné investiční strategie. Jsou méně rizikové než jednotlivé akcie, nesrovnatelně levnější a transparentnější než investiční fondy. Certifikáty se hodí pro všechny investory a napomáhají k dosažení jejich investičních cílů. Pro dlouhodobé investory jsou vhodné především strategické a indexové certifikáty s neomezenou dobou splatnosti, které jsou nepřekonatelnou investiční alternativou k fondům, které i přes velké náklady na investiční analýzu jenom zřídka zaznamenají lepší hodnotový vývoj než celkový trh. Aktivně obchodujícím investorům nabízejí certifikáty možnost účinně (bez rizika náhodného výběru) využívat krátkodobých a střednědobých pohybů a trendů na burzovních trzích. Kromě toho se díky spořícím plánům stanou certifikáty nedílnou součástí soukromého důchodového zabezpečení. Ale přesvědčíte se sami. V následující tabulce jsme pro Vás srovnali nejdůležitější silné a slabé stránky jak jednotlivých akcií, investičních fondů tak i indexových a strategických certifikátů.
Vlastník indexového certifikátu si může být jist, že 100% participuje v poměru 1:1 na vývoji indexu. Zůstává otázkou, jestli se manažerům indexových fondů podaří mít lepší výsledky než akciový index.
Existuje proto několik důvodů:
-
manažeři fondů nemohou investovat všechen kapitál, který mají k dispozici. Musí stále držet určitou sumu peněžních prostředků v hotovosti jako rezervu pro případ, že by podílníci fondů chtěli své podíly prodat
-
nákup a prodej cenných papírů a jejich správa stojí určité náklady (makléřské poplatky, platy managerů, nájmy nebytových prostor). Tyto náklady sice neovlivňují hodnotu indexů, ale jsou vedeny v účetnictví fondů. Jejich výše snižuje zisk fondů a tím i podílníků.
Investor při nákupu fondu platí poplatky, které běžně dosahují 5% . Kromě těchto poplatků musí investor počítat i s poplatky za úschovu svých podílů v depu cenných papírů.
Investor tedy při koupi indexového fondu zaplatí kromě přímých nákladů, jako jsou poplatky při nákupu a poplatky za uschování, i nepřímé náklady, jako jsou makléřské poplatky a platy manažerů.