Podnik u svých čínských služeb, které sídlí v Hongkongu, nenašel žádnou technickou závadu, odpověděla elektronickou poštou tisková mluvčí společnosti Courtney Hohne. Čínské ministerstvo průmyslu a informací, které čínský internet reguluje, neodpovídalo na telefonické dotazy ani na ty zaslané faxem.
Peking podporuje využití internetu pro vzdělávání a podnikání, ale snaží se blokovat materiál, který považuje za rozvratný. Proto ostře sleduje stránky, kde může čínská veřejnost zanechat komentář. Regulátoři kvůli tomu blokují i přístup na rozsáhlé zahraniční sociální sítě včetně Facebooku, který využívají aktivisté na obranu demokracie a Tibetu ke kritice čínského komunistického režimu.
Stránka otázek a odpovědí od Googlu umožňuje čínským uživatelům zveřejnit otázky, aby na ně jiní uživatelé odpovídali. Většina těch z posledních dvou týdnů se týkala spotřebního zboží a cen bydlení, napsala agentura AP.
Podle agentury Reuters se ale několik posledních otázek týkalo vojensky potlačené demonstrace za demokracii na pekingském náměstí Tchien-an-men. Při krvavém konfliktu v noci ze 3. na 4. června 1989 byly zabity stovky až tisíce osob, tisíce lidí byly zraněny a veřejné diskuse na toto téma jsou v Číně dodnes zakázány.
Google si budoucnost v Číně zkomplikoval lednovým rozhodnutím, že s čínskými cenzory již nebude spolupracovat. V březnu zastavil vyhledávání z čínského území a lidé odtamtud nyní využívají stránky Googlu v čínském jazyce přes jeho hongkongskou divizi. Analytici dodávají, že tím Google možná přichází o inzerenty, kteří přejdou k rivalům.
Peking minulý měsíc obnovil Googlu licenci i přes spor kolem cenzury. Země je se 420 miliony uživatelů nejlidnatějším internetovým trhem na světě, napsaly AP a Reuters.