Nová huť se prodá do poloviny roku 2000

Za nových podmínek a nejpozději ke 30. červnu příštího roku má skončit privatizace největší tuzemské ocelárny Nové huti. Vyplývá to z včerejšího rozhodnutí vlády, které podstatně změnilo původní podmínky pro prodej státního podílu

Stát doposud vlastní 67 procent akcií podniku. Část svého podílu - 18,25 procenta - však po usnesení vlády z roku 1997 převedl na Credit Suisse First Boston (CSFB). Společnost měla tyto akcie prodat za minimální cenu 500 korun za kus několika investorům, a to nejpozději do konce letošního září. CSFB se však ve stanoveném termínu prodat nepodařilo.

Rozhodnutím kabinetu dochází ke změně celého privatizačního konceptu. 18,25 procenta akcií sice zůstává i nadále ve vlastnictví CSFB, nejdéle však do konce pololetí roku 2000. "V uvedené lhůtě je nutno vyhledat a z úrovně vlády rozhodnout o vhodném kupci akciového podílu i o ceně, za kterou CSFB tento podíl prodá," konstatuje usnesení vlády, které současně zrušilo podmínku minimální ceny i rozdrobeného

Jak z vládního usnesení dále vyplývá, investor, který si koupí od CSFB, si bude moci koupit dalších nejméně 34 procent akcií Nové huti od Fondu národního majetku. Minoritní státní podíl FNM však zůstane zachován.

"Jednání se zřejmě povedou s jedním strategickým partnerem," uvedl pro náš list k rozhodnutí o privatizaci tiskový mluvčí Ministerstva financí Libor Vacek. V současné době se jako nejpravděpodobnější investor do koupě majority v Nové huti jeví nizozemský koncern Ispat International. Tuto společnost koncem srpna jako vážného zájemce představila dceřiná společnost Světové banky - IFC -, která má na nalezení strategického investora pro Novou huť em

Konkrétní jednání však nezačala ani s tímto partnerem, uvedla pro HN zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová. "Proto je nyní předčasné hovořit o jakýchkoliv parametrech transakce, včetně výše podílu, který by strategický zájemce získal," dodala. Jak dále řekla, IFC informovalo českou vládu, že

Vládní usnesení se v současné fázi o konkrétním strategickém investorovi nezmiňuje, stejně tak neuvádí předpokládanou prodejní cenu za 18,25 procenta, resp. dalších 34 a více procent akcií. Veškeré kroky, které uvádí poslední vládní materiál

Najít strategického partnera by však neměl být problém. Jak pro náš list uvedl analytik Patria Finance Daniel Martinů, v období recese celého ocelářství ceny podniků výrazně klesají. "Jejich koupě je nyní nejvýhodnější," tvrdí Martinů.

Původní předpokládaná cena ve výši 500 korun za akcii však byla výrazně nadsazená, což byl i jeden z důvodů, proč se dosavadní scénář privatizace změnil. Podle CSFB se nepodařilo prodat kvůli celosvětového poklesu cen akcií podniků v ocelářském průmyslu, kvůli poklesu atraktivity českých emisí pro zahraniční investory. "Průzkumy CSFB naznačily, že v současné fázi vývoje v Nové huti je obtížné prezentovat budoucnost a strategickou vizi společnosti způsobem, který by portfoliové investory př

Za první pololetí tohoto roku oznámila Nová huť ztrátu 187 miliónů korun, která se o čtvrtletí později prohloubila na 623 milióny Kč. "Za celý rok se počítá s propadem až o jednu miliardu," upozornil Martinů.

V současné době se cena jedné na trhu pohybuje kolem 160 korun. "Investiční doporučení zní: Prodávat," upozornil Martinů.

Podle Matesové je z hlediska parametrů privatizace klíčové pouze to, aby kontrolu nad Novou hutí získal mezinárodně renomovaný strategický partner, který již své schopnosti s řízením a restrukturalizací ocelářské firmy a schopnost umístit její produkci na světových trzích dostatečně prokázal.

Zdroj: HN z 2. 11. 1999