EU – 23 miliónů nezaměstnaných

Nezaměstnanost v Evropské unii je nižší než v zemích eurozóny o 0,4 %. V současné době je nejnižší nezaměstnanost v Rakousku (3,9 %), Nizozemí (4,4 %) a Lucembursku (5,3 %). Nejvyšší nezaměstnanost je ve Španělsku (20 %), Lotyšsku (20 %) a Estonsku (19 %). Nezaměstnanost žen v EU činí 10,2 % a mužů 9,8 %.

Kde stoupla nejvíce nezaměstnanost?

Během roku (od června 2009 do června 2010) stoupla nezaměstnanost nejvíce v Pobalstkých zemích (Estonsku, Lotyšsku a Litvě), o více než 7 %. Pouze ve třech zemích EU nezaměstnanost klesla. V Rakousku z 5,1 % na 3,9 %, na Maltě ze 7,2 % na 6,5 % a Německu ze 7,7 % na 7 %. V Německu se osvědčil model Kurzarbeitu (vláda finančně motivovala firmy, aby nepropouštěly a zavedly zkrácený pracovní týden), který během krize zahranil více než milión pracovních míst. V Česku stoupla z 6,8 % na 7,4 %. V USA je nezaměstnanost stejná (9,5 %), v Japonsku mírně klesla (z 5,3 % na 5,2 %). 

Ekonomické oživení snižuje nezaměstnanost pomalu

Ekonomiky nejvyspělejších zemí rostou, HPD Evropské unie vzrostlo v prvním čtvrletí roku 2010 o 0,2 % oproti poslednímu čtvrtletí roku 2009 (meziročně je ekonomický růst 0,6 %). K ekonomickému oživení došlo také v USA a Japonsku. V USA vzrostl HDP v prvním čtvrtletí o 0,7 % oproti posledním čtvrtletí roku 2009 a o 2,4 % v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2009. Přestože dochází k oživení ekonomiky, nezaměstnanost stagnuje. Trh práce totiž vykazuje zpoždění. Zaměstnavatelé váhají s přijímaním nových zaměstnanců a čekají na trvalejší růst a trvalejší nárůst zakázek. V mezidobí zajistí výrobu raději formou přesčasových hodin. Přijímání a případné opětovné propouštění zaměstnanců je pro evropské firmy příliš drahé. Z tohoto důvodu se bude snižovat nezaměstnanost rychleji v USA, zemi s nejružnějším trhem práce. Právě pružný trh práce a smluvní volnost je důvodem, proč američtí zaměstnavatelé mohou rychle a levně optimalizovat počet zaměstnanců dle aktuální potřeby. V době krize rychleji propouštění a v době růstu rychleji přijímají zaměstnance. Američtí zaměstnavatelé nejsou tolik svázání legislativou a mzdové náklady se jim nezvyšují o odstupné či výplatu mzdy během dlouhé výpovědní lhůty. V evropských zemích je výrazně vyšší pracovně-právní ochrana zaměstnanců než v mimoevropských zemích.

Nezaměstnanost mladých je problém

Nezaměstnanost mládeže (od 15 do 24 let) je vždy vyšší než celkové populace, ekonomická krize však tento rozdíl ještě zvýšila. Získání práce pro absolventy v době krize je podstatně těžší než před pár lety.  Nezaměstnanost mladých v EU činí 19,6 %. Nejnižší je v Nizozemí (8,1 %) a nejvyšší ve Španělsku (40,3 %) a Estonsku (39,8 %). Při vysoké nezaměstnananosti hraje vzdělání klíčovou roli. Lepší výchozí pozici na trhu práce tak mají samozřejmě vysokoškoláci než středoškoláci a studenti se znalostí jazyků a zkušenostmi z pobytu v zahraničí během studia. Zaměstnavatelé pozitivně rovněž hodnotí získanou praxi při studiu (např. na dohudu o provedení práce nebo na částečný pracovní úvazek. Mladí Evropané však za prací příliš necestují, na rozdíl od Američanů, kteří často hledají práci v jiných státech.  Vyšší nezaměstnanost je i u starších občanů, pozice občanů starších 55 let na trhu práce není jednoduchá. Situce se však lepší. Skandinávské či německé firmy si uvědomují přínos zkušených pracovníků pro firmu, kteří mají lepší sociální postavení než mladší kolegové (mají velké děti, větší loajalitu vůči zaměstnavateli).

Kde se žije nejlépe?

Míra nezaměstnanosti je pro občany velmi důležitá. Např. renomovaný americký ekonomický časopis Forbes sestavil žebříček padesáti nejlepších měst pro život maminek s dětmi (Best Cities for Moms). Míra nezaměstnanosti žen byla přitom jedním ze šesti klíčových kritérií pro určení nejlepšího místa k životu (spolu s průměrnou mzdou, životními náklady, dostupností lékařské péče, kriminalitou a úrovní vzdělání). Nejlepší místa k životu pro ženy s dětmi jsou v Minesotě a Washingtonu, tedy městech s nejnižší nezaměstnansotí žen. Nezaměstnanost i nepřímo výrazně ovlivňuje atmosféru ve společnosti. Nízká míra nezaměstnanosti je tak cílem všech, státu, podnikatelského sektoru i občanů.

Tabulka: Míra nezaměstnanosti v EU (v jednotlivých měsících roku 2010, v %)