Vybavení kuchyně - Mytí: Dřez a myčka (2. díl)

06.01.2003 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Nejčastěji používaným materiálem pro dřez je v současné době nerezová ocel, která je pevná, lehká, téměř nezničitelná a současně finančně dostupná.

Moderní nerezové dřezy řeší jedinou nevýhodu tohoto materiálu - hlučnost - instalací tlumiče vibrací na spodní straně. Kovový dřez je vhodné uzemnit pro ochranu před elektrickým proudem. Se smaltovanými dřezy se dnes v nabídce téměř nesetkáme především pro snadné odprýsknutí povrchové úpravy a přejímání barev z potravin. Mosazný dřez je spíše specialitou, která se uplatní v rustikální kuchyni spolu se starými typy armatur. Klasickým a ušlechtilým materiálem je glazovaná keramika, jejíž výhodou je pestrá škála barev a tvarů, odolnost proti mechanickému poškození a stálobarevnost. Mezi moderní materiály patří dřezy z umělého kamene, materiálu pevnějšího nežli kámen přírodní, s odolností proti vysokým teplotám a chemikáliím. Velkou předností těchto výrobků je jejich plynulá návaznost na pracovní desku, se kterou mohou vytvořit monolitický celek. Kromě umělého kamene existuje řada dalších speciálních umělých hmot, které vynikají svými fyzikálními vlastnostmi, odolávají vysokým teplotám a dobře tlumí hluk.
Do malé kuchyně je nejlépe volit malý kruhový nebo čtvercový dřez bez odkapávače. Mobilní plastový odkapávač lze ve chvílích větších prostorových nároků s výhodou přemístit, řešením je také drátěný košík, který lze s čerstvě umytým nádobím vložit zpět do dřezu, lze ho současně využít k mytí ovoce a zeleniny. Odkapávač lze také nahradit speciální skříňkou nad dřezem, která je vybavena drátěným programem a nemá dno. Pokud nám to rozměry kuchyňské linky dovolují, je vždy praktičtější větší dřez, umožňuje nám uložení značného množství nádobí a současně pohodlnější manipulaci s ním. V kuchyňské lince ve tvaru "L" či "U" si můžeme dopřát nejen dřez s odkapávačem, ale také mnoho dalších kombinací - dvojdřez, trojdřez na mytí zeleniny, případně kombinovaný s domácím drtičem odpadu. Zajímavě působí rohová sestava, která efektivně využívá "hluchý" prostor.
Mezi doplňky patří dřevěné prkénko osazené na dřezu, který se právě nepoužívá. Lze ho využít jednak jako klasické prkénko pro krájení, jednak jako rozšíření pracovní plochy.U všech předchozích typů je třeba pamatovat na instalaci ve správné výšce. Doporučená výška horního okraje dřezu pro osobu do 159 cm je 90 cm, pro výšku postavy do 172 cm pak 98 cm a pro všechny vyšší osoby 106 cm. Dřez lze dostat do správné polohy doplněním skříňky soklem potřebné výšky.
Mezi doplňky dřezu patří kromě zabudovaného dávkovače saponátu také výsuvný rozprašovač vody (lze opatřit kartáčkem) připevněný k pružné hadici, který umožňuje omýt věci v dosahu až jednoho metru, pohodlné napouštění vody do kbelíku při úklidu apod. Úspory vody lze dosáhnout jednoduchou instalací perlátoru, který rozptyluje vodu podobně jako sprchová hlavice. V blízkosti dřezu je vhodné umístit prvek drátěného programu pro uložení saponátu, tekutého písku, drátěnky a houbičky, případně papírových utěrek. Nikdy nenechávejme houbičku nevyždímanou ve dřezu, ve vlhkém prostředí za přítomnosti drobných nečistot a mastnoty rychle dochází k množení bakterií. Ze stejného důvodu je lépe používat k mytí nádobí houbičku nežli hadřík, snadno ji po propláchnutí horkou vodou vyždímeme a rychle uschne.

Myčka, která nás zbavuje ručního mytí nádobí, se pomalu stává i v naší zemi standardem. Její umístění by mělo být v blízkosti dřezu pro snadné napojení na přívod vody a odpadní potrubí. Kromě času a pokožky našich rukou šetří také vodu a tedy naši peněženku. Je však třeba mít dostatečné množství nádobí, abychom při plně obsazené myčce mohli ještě návštěvě servírovat zákusek a čaj. Pro mladé nebo bezdětné domácnosti je proto vhodnější menší typ za přibližně dvoutřetinovou cenu. Jedinou nevýhodou myčky zůstává vliv chemických přípravků na životní prostředí nutných pro její provoz.
Umístění pračky do kuchyňské linky není ideálním řešením, dochází zde totiž k nežádoucímu mísení provozů: potravin ke konzumaci se špinavým prádlem. Lépe je pračku umístit do koupelny, pokud to její rozměry umožňují, nebo v ideálním případě v samostatné místnosti s oknem, která může sloužit současně jako sušárna.

Připraveno ve spolupráci s časopisem   

Autor článku

Veronika Haroldová  

Články ze sekce: BYDLENÍ