Respondenti uvedli, že evropské vlády budou ještě nějaký čas zápasit s tím, aby daly veřejné finance do pořádku. Na druhou stranu je ale prý dost nepravděpodobné, že by některá členská země byla nucena eurozónu opustit a vrátit se k původní národní měně. Vedle zpomalení hospodářského růstu v USA je ale pro eurozónu velkým rizikem i takzvané utahování opasků, jinými slovy zpřísňování fiskální politiky.
Podle drtivé většiny, respektive podle 55 ekonomů, krize potrvá minimálně ještě rok. Dvacet šest dotázaných ekonomů si myslí, že krize bude trvat ještě minimálně dva roky. Krizi průzkum definuje jako stav, kdy se úrokový výnos desetiletých státních dluhopisů alespoň dvou členských zemí eurozóny drží nad 100 bazickými body nad výnosem srovnatelných dluhopisů německé vlády.
K úsporným opatřením už sáhlo několik evropských vlád. Činí tak proto, aby rychleji smazaly vysoký rozpočtový deficit. Řada úsporných programů je ale teprve v počáteční fázi.
"Až některé ty státy změní slova v činy a některé rozdíly ve výnosech se začnou snižovat, teprve pak trhy možná zcela uvěří, že jsme na cestě k oživení, které přetrvá," podotkl analytik finančního ústavu Lloyds Banking Group Mark Miller. "Já si ale myslím, že to nastane spíše až v delším, než v kratším časovém horizontu," dodal.