Deset důvodů, proč budeme mít nižší státní penzi

V některých zemích EU (např. Velká Británie či Nizozemí) je dokonce zavedena rovná penze pro občany splňující podmínky pro přiznání důchodu (tj. důchodový věk a potřebnou dobu pojištění), další složka penze je závislá na výši povinných odvodů do penzijních fondů a vlastním individuálním spoření.

Jak klesá penze v Česku?

Za posledních šest let poklesl v Česku poměr mezi průměrnou penzí a průměrnou čistou mzdou o 6 %. Tento trend bude pokračovat, i při provedení důchodové reformy. Výše státního důchodu totiž neklesá pouze v Česku, ale i v ostatních zemích EU. Např. v Německu činila v roce 2000 průměrná čistá státní penze 52,9 % průměrné čisté mzdy. V loňském roce činil tento poměr 50,2 % (pokles téměř o 3 %).

Deset důvodů, proč bude klesat státní penze

Každoročně dochází v oblasti důchodového pojištění k několika změnám. Rok 2010 nebyl výjimkou. Všechny změny znamenájí zpřísnění podmínek pro přiznání klasického starobního důchodu. Podívejme se na hlavní trendy v důchodovém pojištění, které povedou k nižší penzi pro budoucí žadatele o důchod.

1. Nepříznivý demografický vývoj

Česko, stejně jako všechny vyspělé země světa, prochází demografickými změnami. Poměr pracujících občanů a počet důchodců každoročně klesá a klesat bude. Důvodem je nízká porodnost a prodlužující se střední délka života. Finanční nároky na zabezpečení státní penze jsou tak rok od roku vyšší. K zajištění státní penze pro všechny důchodce, tak bude muset v budoucnosti docházet k poklesu státní penze. 

2. Zvyšování důchodového věku

V Česku dochází v současné době k postupnému zvyšování důchodového věku. Od roku 2030 bude důchodový věk pro muže, bezdětené ženy a ženy, které vychovají jedno dítě 65 let. Mnoho lidí však nebude moci pracovat až do 65 let, a proto budou muset před dosažením důchového věku být v evidenci úřadu práce, pobírat invalidní důchod nebo předčasný důchod. Evidence v úřadu práce však bude, vlivem nastavené výpočtové formuli, snižovat následný klasický starobní důchod.  Navíc již nyní dochází v některých evropských zemích ke zvyšování důchodového věku na 68 let (např. Velká Británie) a další země o tom uvažují.

3. Znevýhodňování předčasných důchodů

Počet občanů využívajících předčasný důchod v budoucnosti poroste. Předčasné důchody však budou v budoucnu ještě méně výhodné než nyní. Již od letošního roku došlo ke znevýhodnění předčasného důchodu. Procentní výměra při předčasného důchodu se v Česku totiž snižuje o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní (tj. 3,6 % ročně), pokud doba předčasnosti nepřekročí 720 dní. Při odchodu do předčasného důchodu o 3 roky je krácení větší, neboť procentní výměra od 721 dne přečasnosti se krátí za každých i započatých 90 kalendářních dní o 1,5 %. V Česku tak rovněž došlo ke zpřísnění, neboť dříve bylo krácení za celé tři roky vždy 0,9 %.

4. Růst průměrné mzdy

Reálná mzda v Česku každoročně roste. Občané pobírající průměrnou mzdu si tak každoročně koupí za svoji mzdu více zboží a služeb. Každoroční valorizace důchodů však v budoucnosti nebude tak vysoká jako růst reálných mezd.

5. Redukce při výpočtu důchodu

Výpočtovým základem pro výpočet státního důchodu je v Česku osobní vyměřovací základ (zjednodušeně řečeno průměrná mzda od roku 1986, u dřívějších příjmů je při výpočtu zohledněna inflace). Nepřekračuje-li vyměřovací základ částku 10 500 Kč, tak se počítá v plné výši. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500 do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 %. S rostoucím příjmem v příštích letech bude penze vlivem redukce klesat. Příjmy občanů nad redukční důchodové hranice jsou výrazně kráceny a do důchodu jsou tak započteny pouze částečně. V Česku platí, že čím vyšší příjem občan má, tím menší je následně poměr mezi jeho průměrnou čistou mzdou a státní penzí.

6. Chystaná změna výpočtu penze

Dle rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16. dubna letošního roku bude muset dojít do konce září 2011 ke změně při výpočtu státního důchodu, aby byl způsob výpočtu více spravedlivý. Současný výpočet je totiž příliš „rovnostářský“. Občané, kteří celý život pobírali mzdu ve výši 250 % průměrné mzdy, tak mají výslednou penzi ve výši 30 % jejich mzdy dosahované před odchodem do důchodu. Naproti tomu občané, kteří celý život pobírali mzdu ve výši 50 % průměrné mzdy, mají výslednou penzi ve výši 90 % jejich mzdy dosahované před odchodem do důchodu. Nový výpočet bude znamenat vyšší příjmy pro občany s nadprůměrnými příjmy. Rozpočet na důchody půjde těžko zvýšit. Důchody občanů s podprůměrnými příjmy (tj. dvou třetin občanů), tak klesnou.

7. Nezapočítání doby studia do doby pojištění

Konečnou výši státního důchodu ovlivňuje dosahovaný příjem od roku 1986 a počet let pojištění. Od letošního roku se přitom do doby pojištění nezapočítává studium jako v minulých letech. Dnešní vysokoškoláci, maturanti starší 18 let či studenti na VOŠ tak získají nižší dobu pojištění a budou mít nižší důchod, než kdyby se jim doba pojištění započítala. 

8. Další pravděpodobné změny u doby pojištění

Do doby pojištění se v současné době omezeně započítává i doba v evidenci úřadu práce. Tato doba se přitom v některých zemích při výpočtu důchodu nezohledňuje. Dá se předpokládat, že i v Česku dojde ke snížení započítávání této doby nebo se nebude již vůbec započítávat. Mnoha občanům se přitom během produktivního věku staně, že jsou alespoň nějakou dobu vedeni v evidenci úřadu práce.

9. Nižší valorizace důchodu

Každoročně dochází k valorizaci (zvyšování) důchodů. K této změně dochází ze zákona, jestliže jsou k tomu ekonomické důvody. V budoucnu se dá očekávat nižší valorizace důchodu, než bylo prozatím zvykem.

10. Změna parametrů

Každoročně dochází ke změně parametrů pro výpočet klasického starobního důchodu. Mění se např. koeficienty pro přepočet dřívějších výdělků na současnou úroveň a další. Rozdíl není příliš výrazný, ale při stejných podmínkách vede k nižší státní penzi (při porovnání s průměrnou mzdou).