"Od té doby (od posledního zasedání bankovní rady 5. srpna) se podle mého názoru naplňuje jen protiinflační riziko, protože práce na fiskální reformě postupuje poměrně svižným tempem," napsal Tomšík agentuře e-mailem. Slovo "riziko" v žargonu centrálních bankéřů znamená pravděpodobnost jakéhokoli vychýlení od platného odhadu inflace, tedy i zvýšenou možnost nižší inflace.
Dalším protiinflačním faktorem může podle Tomšíka být zrychlení ekonomického růstu v Německu, kam směřuje nejvíce českého vývozu. Vyhlídky na zvýšený export mohou vést k posílení kurzu koruny, a to by mohlo zvýšení sazeb dál odložit, nebo dokonce opět otevřít debatu o případném dalším snížení úroků, řekl Tomšík.
Podle viceguvernéra je jeho názor v souladu se srpnovou čtvrtletní prognózou ČNB, která odpovídá prozatímnímu zachování stabilních úroků kolem dnešní úrovně a jejich postupnému zvyšování od druhé poloviny roku 2011. Pro dřívější zvýšení sazeb se naopak v minulých dnech vyslovili ze sedmičlenné bankovní rady Robert Holman a Kamil Janáček.
Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je v současnosti na historickém minimu 0,75 procenta. Na tuto úroveň ji ČNB snížila na počátku května z tehdejšího jednoho procenta, čímž ji stlačila pod základní sazbu platnou v eurozóně.