Jen úroky ze státního dluhu si v příštím roce vyžádají 72,4 miliardy korun. To je více peněz, než dostanou například ministerstvo vnitra, zdravotnictví nebo dopravy. Víc peněz z rozpočtu než na státní dluh jde jen do rozpočtů ministerstva školství a ministerstva práce.
Na úroky z domácích střednědobých a dlouhodobých dluhopisů půjde 53,6 miliardy korun, na zahraniční dluhopisy je určeno 12,6 miliardy korun. Celkem má tato kapitola k dispozici 79,6 miliardy korun, protože kromě úroků si obsluha státního dluhu vyžádá i jiné náklady. Proti růstu dluhu bude naopak působit posilování koruny, které by mělo přispět k jeho omezení o téměř šest miliard korun.
Ze svého dlouhodobého dluhu, tedy z dluhů se splatností nad jeden rok, zaplatí stát 113,2 miliardy korun. Na to ale získá peníze z prodeje jiných dluhopisů.
Právě rostoucí státní dluh byl hlavním volebním tématem strany TOP 09, jejímž místopředsedou je současný ministr financí Miroslav Kalousek. Před květnovými parlamentními volbami vyvolala rozruch jeho složenka, kterou v rámci předvolební kampaně rozeslala jeho strana českým domácnostem. Složenka obsahovala výzvu, aby rodina za každého člena domácnosti splatila podíl na státním dluhu ve výši 121.000 korun.
Akce však měla nečekaný účinek, protože u některých občanů údajně vyvolala paniku. Policisté v některých krajích přijímali kvůli složence desítky telefonátů na tísňovou linku. Objevila se i trestní oznámení kvůli podezření z podvodu.