"Razantnější snížení počtu zaměstnanců v jednom roce by mohlo negativně ovlivnit základní činnosti uložené nám zákonem, proto je naší snahou rozložit jej do více let a řešit z větší části v rámci přirozené fluktuace a jen v menším měřítku výpovědí z pracovního poměru," řekl Štencel. Dalších pět procent výdajů chce ČÚZK uspořit snížením platů.
O deset procent se také sníží výdaje ČÚZK, ze kterých hradí i provoz a opravy budov katastrálních úřadů. Téměř o 14 procent klesnou zdroje úřadu na provozní výdaje zahrnující například poštovné či běžný spotřební materiál. "Vzniká tak riziko, že budou chybět prostředky na provoz budov, protože není z čeho pokrýt například avizované prudké zvýšení cen elektřiny. Také vzniknou problémy s úhradou nákladů na doručování účastníkům správních řízení o vkladu práv do katastru," uvedl místopředseda ČÚZK.
Navrhované škrty v rozpočtu úřadu zpomalí také digitalizaci katastrálních map o jeden až dva roky. Původně se dokončení digitalizace plánovalo na rok 2015.
Rychlost digitalizace katastrálních map se přitom kvůli snižování počtu zaměstnanců snižovala už v letech 2004 až 2007. Loni ale katastrální úřady získaly posilu 300 nových pracovníků, kteří se do převodu map zapojili, takže se proces digitalizace v roce 2009 opět zrychlil.
Na konci loňského roku byly v digitální formě k dispozici mapy 5739 katastrálních území, tedy více než 44 procent z celkového počtu. Zbytek území je zatím pokrytý pouze v podobě naskenovaných katastrálních map, které ve srovnání s digitálními mapami neumožňují na internetu zobrazit aktuální stav katastru.