Co týden dal?

Posledních 7 dní ve světě

• Evropská centrální banka tento týden v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 1,0 procenta. Banka drží úrok na této úrovni již 16 měsíců.
• Prodej nových osobních automobilů v Německu se v srpnu meziročně snížil o 27 procent na 201.000 vozů. Oznámil to Svaz mezinárodních výrobců automobilů (VDIK). V Německu přesně před rokem vypršel program šrotovného, díky kterému loni prodej aut výrazně stoupl.
• Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů meziročně stoupla o 4,7 procenta po nárůstu o 4,8 procenta v předchozích třech měsících. Oznámil to tamní statistický úřad.
• Regulátoři Evropské unie by mohli získat možnost zakázat na minimálně tři měsíce podezřelé spekulace na pokles cen akcií a dalších cenných papírů označované jako short selling. Vyplývá to z návrhu zákona, který získala agentura Reuters.
• Americké banky se ve druhém čtvrtletí letošního roku vrátily k zisku a ten byl nejvyšší za téměř tři roky. Počet problémových institucí se však zvýšil. Čistý zisk bank za duben až červen činil 21,6 miliardy USD (zhruba 420,3 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 4,4 miliardy USD ve stejném období loni.
• Meziroční tempo růstu polské ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí zrychlilo na 3,5 procenta ze tří procent v předchozích třech měsících. Oznámil to dnes tamní statistický úřad. Analytici očekávali nárůst o 3,2 procenta.
• Německá vláda schválila čtyřletý plán rozpočtových úspor v celkovém rozsahu 80 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Návrhy zákonů o výdajových škrtech a nových daních a poplatcích včetně daně z letecké přepravy vláda předloží parlamentu později.

 ...více informací naleznete na investice.finance.cz/analyzy-komentare/aktualne-z-trhu/.

Posledních 7 dní doma

• Prodej osobních automobilů v Česku klesl v srpnu o 0,7 procenta. Zaregistrováno bylo 12.088 nových osobních aut, sdělil to Svaz dovozců automobilů. Za osm měsíců do konce srpna se ale prodej zvýšil o 6,6 procenta, registraci získalo celkem 112.502 nových vozů.
• Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 542 korun na 23.513 Kč. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,4 procenta. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 1,2 procenta.
• Neplatiči povinného ručení odvádějí do garančního fondu České kanceláře pojistitelů na sankčních příspěvcích stále více peněz. ČKP dosud vybrala od majitelů nepojištěných vozidel 205 milionů Kč, z toho 140 milionů korun vybrala za osm měsíců letošního roku.
• Počet insolvenčních návrhů za osm měsíců letošního roku činil 9908 a o 416 tak přesáhl jejich počet za celý rok 2009. Příčinou je nárůst insolvenčních návrhů fyzických osob.
• Stát by měl v příštím roce vybrat na všech daních včetně cel 531,5 miliardy korun, to je asi o devět miliard víc, než předpokládá pro letošní rok. Na příjmech státního rozpočtu se tak daně mají podílet z poloviny. Další příjmy rozpočtu představuje například 373 miliard na pojistném nebo 117 miliard z EU.
• Téměř dvě třetiny velkých firem působících v ČR vnímají daňovou jistotu v Česku jako nižší než v jiných vyspělých státech, jako je například Německo nebo Velká Británie. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte. Nejistotu u firem vyvolávají především časté změny zákonů, pravidel nebo veřejných pokynů finančních úřadů.
• Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se během července zvýšily o 5,487 miliardy korun na 1,017 bilionu korun. Za poslední rok domácnosti zvýšily své zadlužení o 74,293 miliardy korun.
• ČEZ řekl, že se ceny elektřiny pro domácnosti příští rok zvýší o 22 %, zatímco nárůst cen pro velké společnosti příští rok bude 27 % a 34 % v roce 2012 kvůli výkupním cenám elektřiny z obnovitelných zdrojů.  

...více informací naleznete na investice.finance.cz/analyzy-komentare/aktualne-z-trhu/.

Navrhované vládní škrty - který vám vadí nejvíc? Ministr financí Miroslav Kalousek vytrvale připravuje razantní škrty napříč celým rozpočtem. Který ze škrtů vám vadí nejvíce?

Anketa

Plán Ministerstva financí počítá s prodejem dluhopisů fyzickým osobám přes Středisko cenných papírů. V první fázi by byly k dispozici dluhopisy s desetiletou splatností za 10 miliard korun. Celkem by mohl jednotlivec investovat až 10 milionu korun.

• Státní dluhopisy bych pro spoření nevyužil/a, nemyslím si, že jde o výhodnou investici - 47 %
• Do státních dluhopisů bych klidně investoval/a - 53 %