Merkelová věří, že delší fungování jaderných elektráren prosadí

Špičky koalice se v neděli dohodly na oddálení konce využívání jádra v Německu. Vláda plánuje příslušný návrh zákona nechat odsouhlasit jen dolní komorou, Spolkovým sněmem, kde většinou disponuje. Levicová opozice, která jakékoli prodlužování fungování jaderných elektráren odmítá, v takovém případě pohrozila ústavní stížností.

Středopravá německá koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) se v neděli po dvanáctihodinovém jednacím maratonu dohodla, že sedm bloků postavených před rokem 1980 ponechá v činnosti o osm let déle, než počítá stávající plán. Deset novější zařízení pak bude fungovat o 14 let déle.

Podle rozhodnutí levicové vlády sociálních demokratů (SPD) a Zelených z roku 2000 mají být všechna jaderná zařízení v zemi postupně odstavena nejpozději do roku 2025.

Vládní strany se v neděly rovněž shodly na výši kontroverzní daně z jaderného paliva. Ta má od příštího roku činit 145 eur (téměř 3600 Kč) na gram a stát ji bude vybírat po dobu šesti let. Provozovatelé německých jaderných elektráren E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall tak ročně zaplatí 2,3 miliardy eur (asi 57 miliard Kč). K tomu mají přispívat do fondu na rozvoj obnovitelné energie - v letech 2011 a 2012 částkou 300 milionů eur, v období 2013 až 2016 sumou 200 milionů eur ročně.

Podle agentury DPA mluvila kancléřka ještě v noci po jednání s představiteli všech energetických koncernů. Všichni prý souhlasili s odváděním obou poplatků. Ještě nedávno přitom proti nové dani z jaderné energie hlasitě protestovali i pomocí masivní mediální kampaně.