Deset důvodů, proč budeme platit více za zdravotní péči

K zajištění zdravotní péče budeme muset sahat hlouběji do peněženky, tak jako občané v ostatních vyspělých zemích světa. Díky kvalitní zdravotní péči žijí občané ve vyspělých zemích déle než v minulosti. Očekávaná délka života se prodlužuje a dnešní novorozeni mají velkou naději dožít se vyššího věku než jejich prarodiče.

S prodlužující se střední délkou života a stárnutím populace přitom náklady na zdravotní péči v Česku v následujících letech opět porostou. K zajištění současné zdravotní péče, tak v Česku pouze příjmy ze zdravotního pojištění nebudou stačit a budeme muset sami platit více za zdravotní péči.

1. České výdaje na zdravotnictví za světem zaostávají

Lékařské přístroje, chod nemocnic či zřizování speciálních ordinací jsou finančně velmi nákladné záležitosti. Kvalitu a dostupnost zdravotní péče bude v budoucnu ještě více ovlivňovat výše finančních prostředků proudících do zdravotnictví. Celkové výdaje na zdravotnictví jsou v Česku, při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi OECD, nízké. Celkové výdaje zdravotnictví činí v Česku 6,8 % k HDP, v členských zemích OECD v průměru 8,9 % k HDP. V USA je to dokonce 16 %.  Vyšší výdaje než 10 % k HDP jsou ještě ve Francii, Švýcarsku, Německu, Belgii, Kanadě a Rakousku.

2. Náklady na zdravotnictví rostou rychleji než ekonomika

V posledních deseti letech výdaje na zdravotnictví ve všech vyspělých zemích rostou rychleji než domácí ekonomika. V členských zemích OECD činil růst výdajů na zdravotnictví v průměru přes 4 % ročně. V Česku stouply výdaje na zdravotní péči ze 147 miliard (v roce 2000) na 265 miliard (v roce 2008).

3. Přímé platby občanů za léky jsou v Česku nízké

Výdaje za léky jsou významnou a nejrychleji rostoucí výdajovou položkou ve všech vyspělých zemích OECD. Vždyť na léky připadne téměř 20 % všech nákladů ve zdravotnictví. V Česku jsou přitom soukromé výdaje občanů za léky druhé nejnižší z členských zemí OECD (nižší výdaje mají pouze Lucemburčané). Soukromé výdaje za léky činí 29 % výdajů za léky. V USA přitom činí privátní výdaje občanů 75 %, ve Švédsku 42 %, Nizozemí 48 %, Francii 37 %, Itálii 50 % a Rakousku 32 %.

4. Příjmy lékařů jsou ve světě vyšší

Zdravotnické profese jsou respektované ve všech vyspělých zemích světa. Mzdové ohodnocení zdravotnického personálu je ve vyspělých zemích světa vyšší než v Česku. Např. v USA je hned 12 zdravotnických profesí mezi 30 nejlépe mzdově ohodnocenými profesemi. Obdobná situace je i západní Evropě. Mzdové ohodnocení ve zdravotnictví je v USA nejvyšší na světě. Velmi vysoké jsou příjmy samostatně výdělečného specialisty v určitém lékařském oboru v USA a Kanadě. Z evropských zemí jsou nejvyšší příjmy lékařů oproti průměrné mzdě v dané zemi v Belgii a Nizozemí. Česko naopak spolu s Polskem, Slovenskem a Maďarskem patří mezi země s nejnižším mzdovým ohodnocením lékařů. V budoucnu však mzdové ohodnocení lékařů v Česku poroste.

5. Zvyšovat zdravotní pojištění v Česku příliš nelze

Odvody na zdravotním pojištění v Česku činí 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance (9 % odvádí zaměstnavatel a 4,5 % odvádí zaměstnanec). Zdravotní pojištění v Česku je poměrně vysoké, prostor pro zvyšování odvodů na zdravotním pojištění není velký. Velmi vysoké je zdravotní pojištění v Německu (14,9 %) a Slovensku (14,0 %). Ve většině vyspělých zemí je však zdravotní pojištění nižší než v Česku (např. v Rakousku 7,5 % či v Polsku 9 %).

6. Zdravotně pojištěni jsou i dlužníci

V Česku je ze zákona zdravotně pojištěn každý občan s trvalým pobytem na území Česka. Všichni občané s trvalým pobytem tak mají nárok na zdravotní péči dle zákona. Nárok na zdravotní péči mají i občané, kteří si neplní své zákonné povinnosti a nehradí zdravotní pojištění (např. osoby samostatně výdělečně činné či osoby bez zdanitelných příjmů). Největším dlužníkem na zdravotní pojištění jsou však zaměstnavatelé, kteří nehradí zdravotní pojištění za své zaměstnance. Počet neplatičů zdravotního pojištění je v Česku vysoký.

7. Platba za státní pojištěnce je nízká

Za státní pojištěnce (např. důchodce, ženy na mateřské či rodičovské dovolené, občany v evidenci na úřadu práce, studenty…) hradí zdravotním pojišťovnám zdravotní pojištění stát. Měsíční platba za státní pojištěnce činí přitom pouze 723 Kč měsíčně. Stát však v příštích letech nebude mít prostředky na přílišné zvýšení této částky. Náklady spojené s poskytnutou zdravotní péčí jsou u těchto občanů výrazně vyšší. Státní pojištěnci jsou tak nejméně atraktivní skupinou obyvatel pro zdravotní pojišťovny. Za zaměstnance pobírajícího minimální mzdu 8 000 Kč inkasuje příslušná zdravotní pojišťovna 1 080 Kč (13,5 % z 8 000 Kč).

8. Hospitalizační poplatek je nízký

V Česku platíme jako pacienti za každý den strávený v nemocnici, v odborných léčebných ústavech, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v lázních… regulační poplatek 60 Kč za každý den (mimo výjimek stanovených zákonem). Ve vyspělých zemích je to však výrazně více (např. ve Francii 16 € za každý den, v Lucembursku 12,64 € za každý den, v Německu 10 € za každý den…).

9. Administrativní náklady jsou průměrné

Úhrada zdravotní péče neprobíhá v členských zemích OECD v plné výši přímo od pacientů k lékaři. Z větší části je financována přes zdravotní pojišťovny, stát nebo komerční zdravotní pojišťovny. Všem institucím vznikají náklady spojené s přerozdělením peněz od pacientů přímo ke zdravotnickému zařízení. Při mezinárodním srovnání jsou administrativní náklady v Česku průměrné (nižší než v USA, Belgii, Francii či Austrálii). Nižší administrativní náklady jsou např. ve Skandinávských zemích. V Dánsku je však zdravotní péče financována přímo z daně z příjmu fyzických osob, proto je tento systém tak efektivní a vznikají nižší administrativní náklady. V dalších zemích je spojen výběr zdravotního pojištění současně s výběrem sociálního pojištění. Tento systém je opět levnější. Pokud v Česku nedojde ke sloučení sociálního a zdravotního pojištění, tak se snižování administrativních nákladů nedá předpokládat. 

10. Sploluúčast pacientů je v Česku jedna z nejnižších

V Česku je přes 90 % všech nákladů na zdravotnictví financováno prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Spoluúčast pacienů, ať už formou přímých plateb u lékaře (např. zubaře), formou regulačních poplatků nebo za léky je nižší než v ostatních vyspělých zemích světa.

Prameny:
• OECD, OECD Health at a Glance 2009
• MISSOC Database 2009 – Health Care and Financing Social Protection 2009
• World Health Organization – World Health Statistics 2009