Hájek: Živelné pohromy se výrazně podílí na majetkových škodách

S Petrem Hájkem, vrchním ředitelem Product Management & Operations pojišťovny Generali, jsme si povídali o pojištění domácnosti proti živelným pohromám.

Po letošních povodních se hovoří o úpravě povodňových map a některé oblasti se zřejmě posunou do nejrizikovějšího pásma pojištění. Je tomu tak?
Nejdříve si vysvětleme, co to vlastně povodňová mapa je a proč vznikla. Prvním impulzem pro její vznik byly záplavy na Moravě v roce 1997. V té době se jednalo o bezprecedentní škody v moderní historii českého pojišťovnictví. Na určení povodňové zóny mají vliv zejména charakteristiky terénu – velikost sběrného území nejbližší toku nad uvažovaným místem, mohutnost nejbližšího toku, vzdálenost a převýšení vůči toku, chování průtoku vody v jednotlivých vodoměrných stanicích v čase a v prostoru či umístění trvalých protipovodňových zábran.

Systém je průběžně aktualizován a doplňován o nové mapové podklady či datové údaje s cílem dosáhnout co největší přesnosti.

Lze tedy předpokládat, že povodňová mapa dozná jistých změn, ale jakékoliv předčasné závěry by byly pouhou spekulací o její budoucí podobě. Pro zajímavost, v současné době je veřejnosti k dispozici podobně přesný nástroj pouze v Rakousku, Německu, ve Velké Británii a na Slovensku.

Jak je to s domy, které byly postižené, jsou vůbec ještě pojistitelné?
Pojistitelné jsou v každém případě, záleží ovšem na rizicích, která klient do pojištění zahrne. Povodňová mapa je volně dostupná na internetu. Kdokoliv má možnost ověřit si, například při koupi nemovitosti na celém území České republiky, záplavové riziko lokality, ve kterém se objekt nachází a tím i její pojistitelnost. Pojištění je založeno na principu nahodilosti. Opakuje-li se nějaký jev s železnou pravidelností, nejedná se již o jev nahodilý. Nepojistitelné je riziko povodně ve 4. povodňovém pásmu, tj. do 20tileté vody a nejméně rizikové je 1. pásmo nad 100letou vodu.

Můžete našim čtenářům poradit, jak postupovat v případech, kdy byli zasaženi živelnou pohromou? V čem je důležité neudělat chybu?
Doporučená opatření pro minimalizaci následků povodňových škod jsou:

• vyčerpávání vody, vysoušení a úklid zasažených prostor
• nezapínat zasaženou elektroniku a domácí spotřebiče a podle možností je okamžitě předat k opravě do odborného servisu
• jakmile to situace dovolí, provést revizi elektrických a plynových rozvodů, pokud došlo k jejich zatopení

V první řadě zkontrolujte stav objektu, zejména jeho statiku, rozvody energií a kanalizaci.

Jakmile to situace dovolí, je důležité vytvořit si seznam všech poškozených a zničených věcí s vedením jejich popisu, stáří a pořizovací ceny. V případě možnosti je vhodné provést jejich fotodokumentaci. Hodnotu a vlastnictví zasažených věcí je potřeba doložit například záručními listy, účtenkami, či jiným pořizovacími doklady.

V případě, že to situace v místě škody umožňuje, ponechejte poškozené a zničené věci v místě škody k následné prohlídce pracovníků Generali. Pokud z hygienických, bezpečnostních nebo jiných vážných důvodů nelze zbytky poškozených či zničených věcí na místě uchovat, proveďte jejich likvidaci. V tomto případě je nutné prokázat existenci důvodů likvidace – fotodokumentací, nařízením hygienika apod.

Co to jsou tzv. zachraňovací náklady a jak je uplatnit?
Jedná se o náklady spojené se záchranou života nebo majetku. V souvislosti s živelními škodami obecně nejsou ničím výjimečným. Pojišťovna Generali je hradí v rámci pojistného plnění v případě, je-li prokázáno, že byly účelně vynaloženy:

• na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
• na zmírnění následků již nastalé pojistné události,
• z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

Z tohoto důvodu je doporučujeme pečlivě evidovat a vést si jejich záznam. S likvidátorem pojistné události je možné dohodnout vyplacení přiměřené zálohy na pojistné plnění. Generali se tím snaží pomoci především klientům, kteří byli povodní postiženi nejvíce.

Někteří z poškozených záplavami zjistili, že jim pojištění nepokrývá tyto rizika. Jaké chybě se při uzavření pojištění vyvarovat, aby byl dům pojištěn proti záplavám?
Hydrometeorologové definují povodeň jako zaplavení místa pojištění vodou, která se vylila z břehů vodních toků či nádrží. Jako záplavu označují situaci, kdy dojde k zatopení proudící nebo stojící vodou i z jiných příčin než z důvodu povodně. Klasicky přívalové deště, tající sníh a podobně.

Z pohledu pojišťovny Generali není při likvidaci pojistné události rozhodující, zda mají občané uvedenu v pojistné smlouvě záplavu či povodeň. Likvidujeme jim všechny škody, které vznikly velkou vodou, ať přišla v důsledku povodně nebo záplavy.

Pojištění majetku má několik alternativ. Můžete vysvětlit rozdíl mezi pojištěním nemovitosti, pojištěním domácnosti a pojištěním stavby?
Pojďme si představit jednotlivé druhy pojištění majetku obecně nikoliv pouze ve vztahu k povodním či záplavám.

Pojištění domácnosti pokrývá běžná rizika a vztahuje se na movité věci (vybavení domácnosti), které se nacházejí na místě pojištění, tvoří zařízení domácnosti a slouží k jejímu provozu nebo uspokojování potřeb jejích členů. Co si přestavit pod pojmem místo pojištění? Obytné prostory bytu na uvedené adrese a v některých případech i mimo tento byt jako např. půda, sklep či jiné nebytové prostory, případně garáž. Součástí pojištění mohou být také plovoucí podlahy, obklady stěn, přestavěná jádra v panelových domech a apod. Součástí pojištění je asistenční službu na lince Generali Assistance, která klientovi pomůže v celé řadě nepříjemných situací.

Pojištění rodinných domů a bytových jednotek je u Generali opravdu obsáhlé a pokrývá řadu rizik. Stejně jako v případě domácnosti zahrnuje asistenční službu a je individuální, šité na míru klienta. U rodinného domu je do něj kromě samotné stavby možné zahrnout například skleník, bazén a jeho zastření, oplocení, kůlnu, studnu, garáž, solární panely, elektromotory, atd. V případě bytových jednotek se pak jejich majitelé podílejí předem stanoveným podílem na pojištění společných prostor domu, jako je sušárna, výtah, společná anténa, atd.

Pojištění lze sjednat i pro stavbu domu s tím, že v průběhu pojištění lze provádět změny vedoucí k optimalizaci pojistné částky – tedy celkové pojistné hodnoty majetku po dokončení stavby. Pojištění chrání jak stavbu, tak i stavební materiál nejen před živelními riziky.

Častým nedostatkem smluv bývá i nízká pojistná částka. Jak tedy správně stanovit pojistnou částku, aby v případě pojistného plnění nedošlo k nepříjemnému překvapení?
Pojistná částka vyjadřuje maximální limit plnění v případě pojistné události. Určitě zde platí dvakrát měř, jednou řež. Její výši si dobře rozmyslete. Měla by odpovídat tzv. nové ceně, tedy skutečné hodnotě znovupořízení v daném místě a čase.

Při chybně stanovené pojistné částce mohou v případě vzniku pojistné události nastat dvě varianty.

Je-li pojistná částka nižší než je skutečná hodnota majetku, jedná se o podpojištění. Při pojistné události se vystavujete riziku, že obdržíte náhradu pouze do výše poměrné části k hodnotě pojištěného majetku.

Je-li pojistná částka vyšší než skutečná hodnota majetku, jedná se o přepojištění. Nastane-li pojistná událost, máte v tomto případě nárok na plnění pouze do výše hodnoty pojištěného majetku.

Jedna důležitá informace na závěr, jako poškození můžete být odškodněni pouze do takové výše, v jaké jste utrpěl škodu a jste-li pojištěni u více pojišťoven, můžete pojistné plnění přijmout pouze jednou.

Kde si mohou naši čtenáři zjistit, zda se jejich dům nachází v oblasti s nebezpečím povodně?
Prostřednictvím povodňové mapy, které je volně a bezplatně dostupná na internetových stránkách České asociace pojišťoven. www.cap.cz

Jakou část všech škod na majetku tvoří živelné pohromy? A kolik jste řádově za tyto škody již vyplatili?
Obecně platí, že živelné pohromy patří mezi významná rizika, která se výrazně podílí na majetkových škodách. A konkrétně povodeň patří v posledním desetiletí na území České republiky mezi vůbec nejčastější původce živelních škod.

Podíváme-li se na živelní škody od začátku roku, dostáváme se jen u klientů Generali k částce kolem 400 milionů korun. Zajímavé je také to, že všechny čtyři letošní kalamity přišly o víkendech. Jako první Daisy, která zasypala republiku sněhem, květnová velká voda, srpnová blesková povodeň a o týden později krupobití. Likvidace živelních škod probíhá v Generali vždy s maximálním nasazením. Například při květnových povodních bylo zlikvidováno 70% všech škod do 30 dnů po nahlášení.

Děkuji za rozhovor,
Sabina Šebestíková, Finance.cz