Lahvová desítka za šestnáct korun, dvanáctka za pětadvacet. Zhruba tolik by mělo stát pivo na tuzemském trhu podle předsedy představenstva akciové společnosti Starobrno Viktora Mautnera Markhofa. "Kvůli cenové válce jsme každoročně ve ztrátě, což nemůžeme my ani další české pivovary dlouho vydržet," dodává generální ředitel František Krakeš. Většinovým vlastníkem Starobrna se v roce 1994 stal rakouský koncern Brau-Betailigungs. Brně
nský pivovar prý Rakušané po jeho koupi našli v katastrofálním stavu."Nedělali jsme si iluze, ovšem skutečnost nás šokovala," konstatuje předseda představenstva. Jen investice do výroby si vyžádaly zhruba půl miliardy korun. Dalších více než sto milionů pak Rakušané investovali do autodopravy a informační sítě. Problém byl podle Markhofa zpočátku i s pracovní silou. Lidem ve výrobě se prý nechtělo příliš pracovat a zaměstnanci z oddělení marketingu zase o obchodování nevěděli zhola nic. Počet pracovníků s
e sice od nástupu Rakušanů do Starobrna nezměnil (celkem 270), ovšem v drtivé většině jde o nové lidi.Čtyři procenta trhu je málo
Starobrno se dnes podílí na českém trhu s pivem čtyřmi procenty, což je téměř dvakrát tolik ve srovnání s obdobím, kdy Rakušané pivovar koupili. "V porovnání s Prazdrojem, který prodává desetkrát víc, je to málo," přiznává generální ředitel Krakeš. Pivovar by se chtěl podle něj v nejbližších letech vyhoupnout na deset procent českého trhu.
Od svého vstupu do Starobrna zaznamenali Rakušané v hospodaření každoročně pouze ztráty. Loni to bylo podle Krakeše 43 milionů korun. "Jednoznačně to zavinila cenová válka na českém trhu, která stlačila ceny piva pod výrobní náklady," vysvětluje Krakeš. Průměrná ztráta českých pivovarů na jeden hektolitr je podle něj devadesát korun. Přitom výrobní náklady klesly ve Starobrnu na úroveň rakouských či německých pivovarů. "Rozdíl je v tom, že třeba v Německu je cena piva čtyřikrát vyšší a v Maďarsku alespoň dvojnásobná,"dodává Markhof.
Zdroj: LN z 5. 11. 1999